The unexpected expediton: Maroko – země poslední, země zaslíbená!

A je to tady, poslední africká země na této cestě a s ní i první známky zimy. Takové to opravdové Evropské. Jaké je Maroko? Proč si sem každý musí zajet?

Maroko mě nadchlo. Svou krásou, rozmanitostí, rozdílností, nádhernou přírodou, vynikající kuchyní a neuvěřitelně vlídnými řidiči. Pro stopaře je to totiž úplně naprostý ráj. Přistopovala jsem s kamarádkou od jihu, tedy z regionu, který chce nezávislost a který si říká Západní Sahara. Tam je to stále jen poušť a ráj pro kitesurfaře. Čím více na sever se ale dostanete, tím více zeleně, hor a všehovšudy i turistů potkáte.

Ano. Turisti. Maroko je jich plné a to znamená často jedinou věc – spousta hostelů, couchsurfingů, turistických míst, lehce dostupný každý kout země a hlavně – poměrně dost řidičů si zde projíždí svá evropská auta. Celkem často se tak může stát, že si stopnete právě cizince, kteří jedou na stejnou atrakci. A že těch atrakcí tady je! Já si dokonce stopla český pár, ti ale nakonec jeli hlouběji do hor (a já na tu zimu nebyla fyzicky ani mentálně připravena). Bylo ale fajn si pokecat česky a tak nějak se cítit už fakt skoro doma.

Místní řidiči ale byli stejně nejlepší. Tolik darů jsem snad ještě nedostala nikdy od nikoho. Od bio jablíček a šafránu, po šálu, přívěsky, peníze i zaplacené obědy, noclehy u rodin a přátel a výlety na různorodé atrakce. No já s Irinou, která se na Maroko a Mauritánii přidala jsme to měly všechno.

Maroko má nádherné hory, údolí, skály, útesy a různorodé přírodní útvary. Dechberoucí města ve skalách a z písku nebo pro změnu celé nabarvené na modro. Maroko je instagramové, to vám musím přiznat. I já, která foťák už pomalu vytahuji jen ve výjimečných případech jsem ho měla vytažený téměř nonstop. Maroko je prostě fotogenické, lidé jsou pohostinní a vždy s otevřenou náručí a hlavně, pro cestovatele – i ty nováčky – je Maroko jako stvořené. Stále zde najdete nějakou tu cestu málo prošlapanou, pokud se chcete návalům turistů vyhnout ale také, pokud si na to ještě nevěříte se můžete držet dobře známých míst.

Maroko je sice muslimská země, ale absolutně nikdo neřeší co máte na sobě, co jíte nebo jaké máte či nemáte náboženství. Kuchyně je velmi rozmanitá, zdravá a dobře kořeněná a celkově musím dodat, že Maroko, na které jsem se těšila už hodně dlouho, mě opravdu potěšilo. Bylo fajn, že zrovna tohle byla poslední země. Byl to příjemný přesun mezi Afrikou a Evropou. Sbohem Africe jsem ani nestihla pořádně dát – spěchala jsem totiž na Vánoce. A jestli jsem to stihla, a jak vypadají závěreční statistiky mého ročního stopování se dozvíte příště. 😊

Přečtěte si další zážitky Aleny z nejvyšší hory Malawi – Mutanje, Zambie, Zimbabwe, její stopování po JARu, příhodu s malárií z Tanzanie, safari v Ugangě, zda potkala v Burkině Faso teroristu, jestli je v Pobřeží Slonoviny malárie či o sexturismu v Gambii. Její cestu můžete sledovat na Facebooku nebo Instagramu.