Stres

Jsi často ve stresu? Přemýšlel/a si někdy, jak moc tě stres ovlivňuje a co můžeš udělat pro to, aby ses tolik nestresoval/a? Snad ti nějaké tipy pomohou, jak stres zvládat.

Co je to stres?

Stres je reakce organismu na zátěžovou situaci, která má za úkol chránit nás před nebezpečím či ohrožením života. Dříve byli lidé v krátkodobém stresu, který pro ně byl prospěšný, a mnohdy jim zachránil život (například když potřebovali utéct před divokým zvířetem). V dnešní době jsme ale často v dlouhodobém stresu, který nám naopak škodí.

Může být stres i pozitivní?

Ne všechen stres je pro nás škodlivý. Pokud jsme v krátkodobém stresu, můžeme podávat lepší výkony, lépe se soustředit a odvést dobrou práci.  Neplatí to jen v profesním životě, stres nám může i zachránit život. Nemusí to tak ale být vždy. Pokud jsme ve stresu, mozek vyplavuje  hormon adrenalin, který nás nabudí a máme víc energie a motivace. Tato forma stresu je nazývána eustres, aneb stres s pozitivními účinky. Naopak distres je stres, který našemu organismu škodí. Má na něj naopak negativní efekt, je to nadměrná zátěž.

Existuje také akutní (například po úmrtí člena rodiny nebo třeba po požáru) a chronický stres (může dojít ke vzniku chronických onemocnění, například tato).

Pokud jsme v dlouhodobém, chronickém stresu, snižuje se naše schopnost logicky myslet a uvažovat. V části mozku, kde jsou tato centra uložena, stresové hormony snižují průtok krve a dochází také ke snížení uvědomělého vnímání a inteligence – mysl nedokáže myslet racionálně.

Máš na to?

Stres je individuální záležitost. Vzniká v reakci na mimořádnou situaci, která v nás vyvolává zátěž. V organismu následně dochází k emocionálním, fyzickým a mentálním odezvám. Lidé považují situace za stresové podle osobního zhodnocení a vnímání, což vysvětluje, že různé lidi stresují různé situace. Ke stresu tedy dochází, pokud člověk usoudí, že nároky dané situace nezvládne a nedokáže se jim postavit.

Situace nejsou stresové samy o sobě, ale stresovými je činí až lidé svým osobním vnímáním. 

Stresory

Jsou to mimořádné podmínky, kterým je organismus vystaven. Každý člověk vnímá jako stresory něco jiného, i když spousta stresorů se vyskytuje u velké části lidí. Jsou to například veřejné projevy či prezentace, vztahy (ať už rodinné, profesní či partnerské), nadměrná pracovní zátěž a mnohé další.

Určitě se ti stává, že jsi ve stresu. Musíš splnit spoustu požadavků, všichni po tobě něco chtějí, nemáš čas na sebe a své koníčky a máš pocit, že nic nestíháš. Co se s tím ale dá dělat?

Copingové strategie

Copingové strategie jsou strategie zvládání stresu. Vznikají, protože tělo chce zabránit celkové vyčerpanosti organismu, pomáhají stres snížit, překonat a zmírnit úzkost.

Každý člověk se se stresovými situacemi vypořádává různě, ale Lazarus a Folkmanová dělí copingové strategie následovně:

Strategie zaměřené na emoce neboli ventilování emocí:

Lidé ventilují emoce v různé formě, např.: křikem, pláčem, vypsáním se ze svých pocitů atd. Patří sem i fáze truchlení, která je důležitá při ztrátě blízké osoby.

Strategie zaměřené na problém:

Zabývají se hledáním řešení problému. Problém můžeme řešit pomocí nových způsobů řešení nebo změny podmínek.

Strategie zaměřené na útěk z náročné situace:

Někdo náročnou situaci ignoruje nebo konzumuje návykové látky jako je alkohol, drogy, atd. Cílem této strategie je se dané stresové situaci vyhnout (třeba formou spánku).

Strategie zaměřené na hledání opory:

Tato strategie je zaměřena na pomoc od druhých, rodiny, přátel či odborníků. Lidé nechtějí být na řešení obtížné situace sami.

Existují i jiné způsoby, jak se se stresem vypořádat. Často to bývá třeba (hlasitá) hudba, meditace, zpěv, hluboké dýchání, odreagovaní se nestresovou situací, domácími mazlíčky, jídlem či spánkem.

Stres je velkou součástí naší doby, proto by si mohl/a zkusit jej omezit a cítit se líp. Možností, jak být víc v klidu, je spoustu, můžeš vyzkoušet tipy popsané výše nebo si najít ty svoje.

Pokud tě toto téma nezaujalo, mohl/a by ses podívat na článek o smysluplných rozhovorech a prohloubit své vztahy z povrchní do hlubší roviny.