Stážistkou v Evropském parlamentu V: Příjemné stránky společenského života

Někdy během dubna se Brusel probudil ze zimního spánku a život se po útocích začal vracet k normálu. Na konci dubna už jsou to jen květiny, položené před zastávkou metra, co připomínají nedávné události. Belgie se umoudřila – metro už jezdí i po sedmé večerní a na zastávkách ubylo pásek nevstupovat. Možná za to může jaro, možná fakt, že už v Bruselu jsme skoro dva měsíce a začíná to být větší zábava, ale najednou se vyrojilo tisíce příležitostí, jak zaplnit svůj mimopracovní čas.

Brusel má tu výhodu, že se tu sdružuje mnoho mezinárodních (lobbistických)  firem, stálých delegací, výzkumných institucí, regionálních zastoupení (Pražský dům, Plzeňský dům, Olomoucký kraj…) a většina jmenovaných se chce co nejlépe předvést světu.  Hlavní město Belgie je hnízdem politických spolků, think-tanků a dalších skupin, jejižch náplní je mimojiné pořádat akce. Kdo nemá v Bruselu zastoupení, jako by nežil. Jsou tu ambasády, České centrum, krajanské spolky, český skautský oddíl, česko-slovenské mše pro věřící. Zkrátka a dobře, vynásobte si všechny tyto instituce minimálně 28 krát a dostane se vám základní představy o tom, kolik akcí, konferencí, debat a promítání může být asi na programu.

Ač má Belgie své vlastní poklidné tempo, ze kterého se vám budou ježit vlasy na hlavě hlavně v supermarketu, žít tady můžete extra rychle.

Město nabízí neuvěřitelně bohatý kulturní život. Pokud zrovna nejste fanoušci arabského kulturního okruhu a kebabů, třeba vás osloví některá z afrických tvrtí, kde si dáte broučky k obědu místo hranolek a ochutnáte exotické ovoce, které ani vygooglit nemůžete a tak nějak doufáte, že za syrova není jedovaté. Ale pokud jste vegetariáni, určitě oceníte velmi punkové obědy a večeře, které zde zadarmo pořádá komunita squaterů. Z množství hudebních, divadelních a filmových festivalů, jako je třeba Festival krátkých filmů, dokumentální Millenium nebo našincům známý Jeden svět, si určitě vyberete.

Družit se můžete také v již zmíněné organizaci pro stážisty EPSA. Lze se sdružovat do mnoha podvýborů –  od výboru bojujícímu proti neplaceným stážím až po výbor pro diplomatický protokol.  Z původního – a mylně nabytého – dojmu, že se tu budu po večerech nudit, jsem se zapojila do činnosti ve Výboru pro plánování společenských událostí. Náš česko-něměcký výbor pro společenské události organizuje řadu výletů, návštěv přírodních a kulturních památek, ale i méně intelektuálně náročné večery při pivu. EPSA každoročně pořádá závěrečný ples spolu s početnější Evropskou komisí. No, kdyby všechny Výbory fungovaly tak, jak avizují, nedělali byste na stáži nic jiného, než se zúčastňovali EPSA akcí. Dny však neúprostně plynou a čas letí bleskovým tempem a než se otočíte, je půlka pobytu pryč. Nyní, po přesně dvou měsících, teprve začínají konečně jazykové kurzy. Parlamentní život má své tempo a vyřídit všechny náležitosti se někdy protáhne…

Již dříve jsem se zmiňovala o Place de Luxembourg neboli Plux, kam chodí po práci „pluxovat“ stážisti i zaměstnanci. Řada hospůdek vytáhne bary na volné prostranství a lidé se tu vesele hemží. Obvyklou začátečnickou chybou je podcenění síly belgického piva. Nejeden český pivař nehleděl na to, že belgická piva jsou o dost silnější a zbytek večera má v mlze.

Díky těmto a podobným akcím poznáte různé lidi. Některé si oblíbíte, další budete nesnášet. Najdete zde jedince, kteří vám na potkání převypráví svůj  jedinečný a úchvatný životopis tak, že vás to otráví k smrti, nebo městsky naladěné jedince, kteří se vás na výletě do fialového lesa Hallerbos dokážou uprostřed polí fialových hyacintů zeptat, kam že to vlastně jdeme a kdy tam dojdeme. Ale najdete tady i lidi, které si prostě zamilujete a později budete těžko opouštět.

Vytíženost stážistů se může ale nemusí pohybovat v různých obdobích na škále od „nemám nic na práci“, po „miluji neplacené přesčasy a pracovní víkendy“. V obdobích, kdy se na pomyslné stupnici blížíte spíše k záporným hodnotám a na meditační místnost nemáte náladu, není na škodu zagooglit, vyhledat zajímavé lidi nebo akce v Parlamentu či mimo něj a odskočit si třeba na konferenci, slyšení některého výboru nebo jedno z mnohých promítání, které se v institucích konají. Stážisti, kteří jsou obdařeni dávkou smělosti, pak často odchytí některé z přednášejících hostů či parlamentních osobností a podstrčí jim svou dočasnou stážistickou vizitku s logem parlamentu, kterou si někteří neváhají bleskurychle zhotovit hned v prvních týdnech stáže. Zdejší politici a úřednící jsou zvyklí na to, že je čas od času osloví skupiny stážistů s prosbou o uspořádání nějakého neformálního setkání a většinou jsou celkem ochotní – pokud se stane, že nejste naplněni po pracovní stránce, podobné akce mohou být cennou kompenzací.

Během stáže vás velice pravděpodobně také čeká MISE. Co to je mise? Parlament se poctivě snaží, aby vás minimálně jednou vyslal na pozorovací misi do Štrasburku. Většinou posílají všechny stážisty z jednoho sekretariátu a dostanete dostatečnou apanáž na to, abyste si to patřičně užili a samozřejmě se podívali, jak to funguje v dalším ze sídel Evropského parlamentu. No, v některých případech si kvůli náročnému pracovnímu programu město ani pořádně neprohlídnete, nicméně je příjemné na pár dní opustit Brusel.

Kromě toho, že je Brusel centrem eurobyrokratů a lobbistů, je také výhodným dopravním uzlem. Dostanete se za poměrně směšnou částku během pár hodin do mnoha destinací jako je Amsterodam, Dublin, Londýn… A s bohatým přídělem 10 dnů dovolené (ze které si můžete udělat dvojnásobek, pokud si vyberete volno v krátký parlamentní pátek) si město stihnete prohlídnout určitě.

Někdy se během pobytu možná objeví nějaké mouchy. Bude vám hlavou vrtat spousta otázek, pochyb o budoucnosti a myšlenek, jak zvládnete náročný pracovní úkol. Ale zvládnete to a za pár měsíců se svým obavám možná budete už jen smát. Tak či tak, je třeba z pobytu vytěžit co nejvíce, a to bez ohledu na to, kam vaše budoucí kroky povedou. Staří a zkušení europolitici vám potvrdí, že z kontaků, které během stáže získali, těží dodnes a mezi svými kolegy najdou spoustu exstážistů a starých kamarádů.

Tímto uzavírám dnešní povídání o životě v Bruselu. Nějaké dotazy? Pište na kristyna@mladiinfo.cz!

Tento článek nevyjadřuje oficiální stanovisko Evropské unie ani žádné z jeho agentur.