S GLEN-em v JAR

Jaké je být dobrovolnicí v Jihoafrické republice? O své zkušenosti s programem GLEN se s Mladiinfo ČR podělila Veronika Ambrozyová.

Úryvek z deníku dobrovolníka, 20. října 2011, Kapské Město:
„Už jsou tomu dva měsíce, co jsem poprvé spatřila Kapské Město. První věc, kterou člověk uvidí při přistávání, jsou rozlehlé townshipy – chudinské čtvrti. Zdají se být nekonečné. Toho dne bylo navíc zataženo, mrholilo a teplota třináct stupňů. Byla taková mlha, že to vypadalo, jakoby obrovská Stolová hora, která je přímo ve městě, někam zmizela. Zrovna tady končila zima a celé město vypadalo posmutněle a liduprázdně. Ale já jsem posmutnělá nebyla, poprvé jsem zavítala mimo Evropu, na kontinent, kam jsem vždy chtěla jet.“
Přesně 21. srpna 2011 jsem se vydala na tříměsíční dobrovolnické dobrodružství do Jihoafrické republiky. Tuto příležitost jsem dostala přijetím do celoročního vzdělávacího cyklu GLEN (Global Education Network of Young Europeans), což je společný program devíti neziskových organizací ze zemí Evropské unie zaměřený na globální rozvojové vzdělávání. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že dohromady spojuje vzdělávací semináře, zahraniční stáž v zemi globálního Jihu a praxi v globálním rozvojovém vzdělávání. Pro začínající lektorku globálního rozvojového vzdělávání a studentku rozvojových studií to byl tedy program šitý na míru 🙂
Moje stáž probíhala v organizaci SAEP – South African Education and Environment Project, kde jsem pracovala jako koordinátorka environmentálních aktivit. Role mi perfektně sedla, protože environmentální výchovou jsem se tou dobou zabývala už dva roky v ČR. Zhruba dvě třetiny pracovní doby jsem trávila v kanceláři přípravou programu pro své žáky a také plánováním festivalu pro všechny účastníky volnočasových programů organizace. Zbylý čas jsem pracovala „v terénu“, vedla jsem environmentální kluby na středních školách v černošských chudinských čtvrtích a o víkendech výletovala se žáky po místních přírodních krásách.

Může se to zdát zvláštní, ale většina lidí žijících v chudinských čtvrtích se nikdy nepodívala na Stolovou horu nebo na mys Dobré naděje. A krásných míst je tu daleko více! Biodiverzita v okolí Kapského Města je jedna z nejvyšších na světě, z písečné pláže můžete za jedno odpoledne vystoupat do výšky jednoho kilometru a vidět všechen ten ruch velkoměsta hezky z nadhledu. Kapské Město je plné i sociálních kontrastů. Žijí tu lidé všech kultur, všech náboženství, všech ras, lidé velmi bohatí i velmi chudí. Na začátku naší stáže nebylo vůbec lehké si zvyknout na každodenní přejíždění mezi “bohatou” čtvrtí, kde jsme měli kancelář, a “chudým” townshipem, kde jsme pracovali, ale časem si člověk prostě zvykne. Nic jiného mu nezbývá.
Když si nyní prohlížím své fotky z JAR a vzpomínám na všechny lidi, se kterými jsem strávila důležitou část mého života, teprve si uvědomuji, jak moc mi GLEN změnil život. Nikdy předtím jsem nezažila tak intenzivní tři měsíce, jako právě v JAR. Vzdálenost od domova, neznámá kultura a jazyk, řešení problémů v neznámém prostředí…to všechno se promítalo do mého každodenního života a já se s tím musela vyrovnávat. Navíc, na GLENní stáž člověk nejede sám, ale většinou s jedním až dvěma dalšími Evropany. Soužití v takové dobrovolnické mini-skupince má taky různé přínosy a překážky 🙂 Umožnilo mi to rozšířit si obzory a odbourat předsudky vůči jiným národům, zároveň jsem přispěla k narušení jejich předsudků o střední/východní Evropě 🙂

GLEN rozhodně nekončí zahraniční stáží. Po návratu přichází velmi důležitá část, kdy by měl člověk sdílet své zkušenosti s rodinou, kamarády i českou/evropskou veřejností. V roce 2011 se GLENu účastnilo dohromady sedm Čechů a Češek, vytvořili jsme fakt super partu se skvělými nápady na ponávratové aktivity. V létě 2012 jsme tedy uspořádali odpovědnou cyklo-tůr po vysočinských vesničkách, zvanou Globální cirkus, snažíce se přinést globální spotřebitelská témata také na český venkov. A bylo to úžasné!
Ale dost bylo psaní, pojďte se sami přihlásit 🙂

Foto: Archiv autorky (Veronika Ambrozyová.)