Pravda a Mýty o Číně potřetí – jak je to s recyklací, hygienou a páteční zábavou?
Přečtete si další z příspěvků Katky, naší redaktorky, z jejího pobytu v Číně.
Rtuť teploměru stoupá a vody na ulicích je po kotníky. Jak se vypořádat s tropickým počasím? Jak vybrat restauraci vhodnou k večeři a proč je jednodušší nechat svůj počítač v knihovně, když jdete na oběd?
V Chongqingu začíná léto. Teploty stoupají k třiceti pěti stupňům a spolu s teplotou se zvyšuje i množství srážek. Zatím co si slečny z Ruska oblékají oděvy velikosti spodního prádla, Číňanky vytahují transparentní bundy, sukně s šifonovou vlečkou a slunečníky. Důvod? Opálená kůže nesvědčí ani zdraví ani kráse. Ideálem dokonalosti je pro ně i stále ještě bledá, křehká postava s malými chodidly a dlouhými havraními vlasy. A dámy jsou v boji o dosažení tohoto ideálu nelítostné. Vedro nevedro, bez dlouhého rukávu venku ani ránu.
O Číňanech se často říká, že jsou to špindíry. A jeden není daleko od pravdy. Dovoleno je plivat, vytahovat chrchle až z paty a dokonce jsem jednou viděla čůrat dítě přímo na podlahu jedoucího vagónu metra. O zápachu na toaletách snad ani nemluvím. V jedné věci je však špinavost kritériem číslo jedna. Platí totiž, že co špinavější restaurace to chutnější je jejich jídlo. Uvidíte-li tedy místo, které byste v Evropě přirovnali ke garáži, a zaparkovali byste tam tedy maximálně svoje kolo, servírují tam s největší pravděpodobností, asi ty nejlepší nudle, jaké jste kdy jedli!
„Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“ říkalo se u nás ještě před třiceti lety. V Číně to tak ale rozhodně nefunguje. Používáte-li k přepravě po městě kolo, zámek na něj není potřeba. Nikoho by ani nenapadlo si ho vypůjčit, natož odcizit. Klidně se můžete procházet po městě s otevřeným batohem a můžete si být jistí, že i po návratu domů bude peněženka na svém místě. Nejbezpečnějším místem v tomto ohledu je, zdá se knihovna, což pilný student ocení nejvíce. Nechat si svůj počítač spolu s knihami na stole a odejít na pár hodin na oběd, tady není nic zvláštního. Troufli byste si na to u nás doma?
Páteční zábava
Oblíbenou aktivitou při pátečním večeru je Karaoke. Je jedno, jestli jste mladí nebo staří, holky nebo kluci, nezáleží dokonce ani na úrovni vašeho pěveckého talentu. Pokud nejste v pátek večer v jednom z mnoha karaoke barů (neboli KTV), váš sociální život za nic nestojí. Za hlasitého povzbuzování a pištění čínských děvčat musí každý zazpívat alespoň jednu písničku. Samozřejmě čínsky. Všichni si totiž z nějakého důvodu myslí, že když dáte v jejich jazyce dohromady pár vět, přečíst čínské znaky v rychlém tempu nebude problém. Pokud zrovna nenarazíte na pomalou písničku, je to velký problém.
Recyklovaná Čína?
I přes to, že si vláda ČLR dala za cíl stát se světovou velmocí v ochraně přírody, a to čím dřív, tím líp, Číňané stále ještě netřídí odpad. Na ulicích je vždy pouze jeden koš rozdělený na dvě části. Jedna část je na recyklovatelný odpad a ta druhá na odpad nerecyklovatelný. Bohužel je někdy tříděný odpad napravo a někdy zase nalevo. Barevné rozlišení neexistuje a je v tom tedy pořádný zmatek. Většína lidí navíc ani netuší, jaký odpad se dá znovu použít a jaký ne. Mají na to však jiný vynález, důchodce. Ti totiž chodí po ulicích a sbírají do velkého pytle papír nebo plastové lahve, které pak v přiměřeném množství odvezou na výkup. Cena? Jeden juan (tři koruny) za deset lahví. Stojí to vůbec za to? Jak komu. Představte si ale kampus se 150 tisíci studenty a Čínu jako království plastu. Za týden si podle mě můžete přijít až na 100 juenů. A to už je, při téměř neexistujícím důchodu, částka zajímavá.
