Můj život ve Švédsku XVI: Top 12 švédských kuriozit
Víte, jak chutná kyselý kvašený sleď? Na co se Švédi dívají o Vánocích už od roku 1960? Kolik km je švédská míle? Kristýna pokračuje se zápisky ze Švédska, tentokrát o švédských kuriozitách. Top 12 švédských kuriozit.
Jak to se mnou dopadlo od posledního článku?
V minulém článku jsem psala, že jsem přišla o práci. Než jsem se stihla nadechnout, práci jsem zase získala zpátky a zase vesele mohu pacifikovat švédské narušitele zákona. Jsem živoucí důkaz, že jeden den nemáte nic, druhý den máte všechno a někdy to nemá vůbec nic společného s vašimi osobními kvalitami.
Každopádně navrácení mojí ztracené práce není jediná zvláštní věc, kterou tato země oplývá. Dnes se s vámi podělím o ty nejdivnější věci, které jste možná o Švédsku nevěděli.
Top 12 švédských kuriozit
Myslíte si, že Češi jsou se svými ponožkami v sandálech, notorickými záchrannými akcemi v Tatrách a řízkem na cestu do Chorvatska nejdivnější národ na světě? Ne tak docela, i Švédi mají svoje divnůstky. Akorát místo Chorvatska jezdí do Thajska a místo řízku si do sendviče ládují masové kuličky s pomazánkou z červené řepy.
Některé věci máme se Švédy překvapivě společné: lásku k chalupaření, houbaření a přírodě. Zimní radovánky, hokej a florbal jsou témata, která nás se Švédskem spojují. Překvapivě často si také Švédi pamatují, jak ve třicetileté válce vyplenili země koruny české.
Ale najdou se věci, které byste nevymysleli. Představuji vám tedy můj žebříček Top 12 švédských kuriozit.
1. Surströmming
Surströmming, kyselý sleď, je vyráběn ze zkvašených ryb. Podle Wikipedie se vyznačuje mimořádně intenzivním zápachem. Je tedy nepsané pravidlo, že tuto pochoutku neotvíráte v blízkosti lidského obydlí, nýbrž pouze venku a v bezpečné vzdálenosti od civilizace. Některé letecké společnosti delikatesu dokonce zakázaly na palubě, jednak hrozně smrdí, jednak probíhá v konzervě stále kvašení a mohla by tedy tlakem vybouchnout…
Ještě jsem neměla příležitost tuto pochoutku ochutnat, čekám, až mi přijede z Čech po koroně nějaká návštěva. Kdo bude mít tu neskonalou čest z mých přátel a rodiny?
2. Žvýkací tabák – snus
Švédi se chlubí tím, že žijí zdravě. Sportují jako diví, jedí samé zdravé věci a tolik nekouří. Ale kdyby se počítala spotřeba žvýkacího tabáku na hlavu, Švédi vyhrají mezi evropskými zeměmi na plné čáře. Ve Švédsku se spotřebuje 0, 8 kg žvýkacího tabáku na osobu ročně. Evropská unie žvýkací tabák zakazuje a Švédsko jako jediné má povolené tuto výjimku. Nikde jinde v Evropě tedy naštěstí nezažijete, jak si lidé okolo vás vytahují zapáchající oslintané polštářky s tabákem z horního patra a do pusy si cpou hned nové…
3. Kačer Donald a jeho přátelé vám přejí Veselé Vánoce
Každý rok na 24.12. v 15:00 si můžete být celkem jistí, co většina švédské populace dělá. A to už od roku 1960. Kouká na Kačera Donalda (Kalle Anka) v telce. Kalle Anka je nedílná součást každých švédských Vánoc.
4. Švédská míle
Pojďme si zahrát hru. Kolik km jsou 2 míle ve Švédsku?
- 3, 2 km
- 20 km
- 2 km
Správná odpověď je b. Ve Švédsku je míle označení pro 10 km, tudíž dvě míle jsou 20 km a basta. Proč? Těžko říct.
5. Slovíčka pro členy rodiny
Švédština není zas tak složitá, co může nejednomu cizinci zavařit hlavu, je slovní zásoba, když přijde na pro členy rodiny.
- mormor = babička z matčiny strany (matka matky)
- farmor = babička z otcovy strany (matka otce)
- morfar = děděček z otcovy strany (otec matky)
- farfar = děděček z z matčiny strany (otec otce)
- sonson = vnuk (syn syna)
- sondotter = vnučka (dcera syna)
No, představu máte. Pak tu máme ještě sestru táty, sestru mámy, dceru sestry, dceru bratra…
6. Vlastní peřinu s sebou, pokud přespáváte u Švéda
Čistě teoreticky by se vám mohlo podařit pořídit si švédského kamaráda. Říkám čistě teoreticky, protože mně se jich za tři roky ve Švédsku podařilo ulovit jen pár. Domluvíte se na přespávačce u sledování Melodifestivalu (čti Eurovize). Na zouvání bot jsme zvyklý, šmejděníčko taky zvládnete. Ale hlavně, prosím vás, se nezapomeňte kamaráda zeptat, zda si s sebou máte vzít vlastní peřinu a polštář. Toto je zvyk, kteří někteří Švédové, hlavně staršího věku, stále drží. Nejdříve jsem si myslela, že se jedná o apríl, ale nejedná.
7. Kebabpizza s hranolkami
Pizza se salámem je pro nudaře. Italové ve Švédsku svoji kulturní válku o přísadách na pizze na plné čáře projeli. Kam se hrabe pizza Hawaii. Ve Švédsku se jí pizza s hranolkami, pizza s kebabem a pizza s banánem a kari. Ano, s banánem. Navíc vám ke každé pizze vám dají pizza salad, tedy nastrouhané zelí s octem. Madonna mia!
8. Fredagmys and lördaggodis
Pokud chcete být správný Švéd, tak byste měli osvojit fredagmys, v překladu páteční pohodičku. Fredagsmys je aktivita v Čechách spíš známá jako být tak líný, že se v pátek místo sociálních aktivit díváte na televizi a válíte se na gauči. Ve Švédsku si z fredagmys udělali společensky akceptovanou aktivitu na víkendové večery.
Víkendová pohodička (mys) je korunovaná lördaggodis (v překladu sobotní bonbóny). Lördaggodis znamená zhruba to, že na začátku víkendu nakoupíte vážené bonbóny, které po zbytek víkendu budete jíst. Švédsko určitě musí mít snad největší spotřebu cukru na hlavu na světě!
9. Hodně pokrmů má svoje jmeniny
Různé druhy sladkého pečiva a jídla tady mají svoje národní dny (årets matdagar). V lednu začínáme dnem pizzy, tradičním to pokrmem na první den roku. Máme tady dále den slaného pendreku (lakris), palačinek, čokoládových kuliček, mrkvového dortu, vaflí, perníku, muffinů, den rolády, perníčků, skořicových šneků a Den tlusťochů (Fettisdagen, aneb svátek semly).
Některé svátky jsou slavnější, některé méně – například den brambor, vajíček a mrkve tady nikdo v praxi neslaví, i když všechny tyto pokrmy mají taky svůj den. Nejvíce pozornosti se dostává Fettisdagen, v únoru se tady jí každoročně semla, sladká bulka s kardamomem naplněná šlehačkou a mandlovou pastou. Den semly se slaví bez pochyby na všech pracovištích. Zaměstnavatel nakoupí ve velkém tyto sladké pochoutky a všichni se sejdou při povinně dobrovolné fika (švédská pauza na kafe). Tedy všichni, kteří zrovna ten den nevabují (VAB – péče o dítě). Nejvhodnější témata k fice se semlou jsou jarní sportovní prázdniny (sportlov), kdy si vezmete v létě dovolenou, a kde koupit nejlepší semlu.
10. Tanec okolo májky
Vecka 25 (aneb 25. týden stávající roku) vás čeká velká švédská párty, a to oslavy slunovratu – Midsommar. Zabalte vajíčka, brambory, šnaps a nakládané sledě a než vyrazíte na párty, pověnujte se samostudiu na Youtube. Možná se od vás totiž bude očekávat tanec okolo májky za zvuků švédské tradiční písně Malé žabky (Små grodorna). Ten vypadá zhruba tak, že si dáte ruce v bok, do dřepu a poctivě skáčete žabáky okolo májky za zvuku této písně:
Malé žabičky, malé žabky, ty je veselé vidět – Malé žabičky, malé žabky – ty je veselé vidět – žádné uši, žádné uši – žádný ocas nemají – žádné uši, žádné uši – žádný ocas nemají – kvak-kvak-kvak.
Kdo říkal, že Švédi jsou zdrženlivá, stydlivá a tichá stvoření? https://www.youtube.com/watch?v=u8ZLpGOOA1Q
11. Systembolaget
Midsummer je super příležitost vidět jinak lagom* Švédy rozjuchané. Pokud se chystáte na křest žabičkovým tancem, možná se vám bude hodit nějaký ten šnaps (akvavit). Jeho nákup však plánujte pečlivě – alkohol se nedá pořídit v normálních obchochech, nýbrž státní monopol na prodej alkoholu má Systembolaget.
Výhoda Systembolaget je, že každý obchod v horní dolní je vybaven pravděpodobně podobným sortimentem jako průměrná vinotéka na Champs-Élysées a co nenajdete se dá objednat. Systemolaget je jediný obchod, ve kterém se pravidelně za časů korony tvoří fronty až na silnici a je tedy velmi příhodným místem na trénování národního sportu – správného spořádaného čekání ve frontě.
*Lagom – švédský výraz pro ani málo ani moc, prostě akorát. Švédi si myslí, že toto slovo je světově unikátní a nepřeložitelné do dalších jazyků. Nicméně každého zahraničního studenta švédštiny do minuty napadne překlad do jejich jazyků. Lagom taky označuje švédský životní styl – ničím nevyčnívat, být akorát.
12. Svatá Lucie
Dalším roztomilým a tak trochu trhlým švédským zvykem jsou prosincové slavnosti svaté Lucie. Svatá Lucie – noci upije. Ve Švédsku, které je ponořené do tmy víc času než je zdrávo, má tento den velký význam. Pro Švédy tento den znamená, že se převléknou do bílých prostěradel a hlasitě zpívají a pochodují.
V lepším případě jste prostými účastníky průvodu, v horším vás korunují na svatou Lucii. To v praxi znamená, že na hlavě budete mít rozsvícený svícen, a povede průvod, který bude hlasitě zpívat Ooo svatá Luciooo, brzy se zvedne temnota a budemeee mít znovu světlooo. Na tomto svátku je fajn, že jako většina dalších, má svoje vlastní sladké pečivo lussekatter, a taky že pozorování průvodu je součástí vašeho placeného času v práci.
Chceš se dozvědet víc o Švédsku?
Přečti si další z mých článků o mém životě ve Švédsku.
Více o Švédsku najdete na mém novém blogu Týna ve Švédsku.
Máš dotazy ke stěhování, vzdělávání a práci ve Švédsku? Zamiř do bohaté sekce Rady, tipy a FAQ Švédsko.