Manuál dobrovolníka

#recyklujemeclanky: Chcete se dozvědět více o dobrovolnictví? Jste vhodným kandidátem? Na jak dlouho je třeba odjet? V jakém oboru je třeba dobrovolničit? Manuál dobrovolníka vám s názornými ukázkami vysvětlí, co to dobrovolnictví vlastně je, co by to (ne)mělo znamenat pro vás a co je třeba vědět, než se rozhodnete do toho jít.

Dobrovolníci se snaží pomoci světu už desetiletí, v mnoha státech Evropy je dobrovolnictví na škole téměř povinnost a v Africe je velká část bělochů právě proto, aby ten svět pomohli zachránit. Bohužel mnoho dobrovolníků si neuvědomuje, že pro zvýšení svého ega a pocitu důležitosti mnohdy ubližují, místo aby pomáhali.

Dobrovolnictví je všeobecně jakákoliv aktivita či práce, na které se podílíte bez nároku na honorář či odměnu. To ale neznamená, že za dobrovolnictví nikdy nic nedostanete. Často charity a organizace nabízejí alespoň ubytovaní, jídlo, svačiny nebo například při EVS/ESC dostáváte i kapesné. To je vše ale jen bonus, jakési poděkovaní, a dobrovolník by neměl pomáhat jen kvůli tomu.

Tak si uvařte čaj nebo kávu, manuál dobrovolníka čeká na vaše přečtení.

Typy dobrovolnictví

Dobrovolničit můžete ve své vesnici, ve škole, ve městě, nárazově při různých akcích nebo můžete odjet na pár týdnů i měsíců dobrovolničit do zahraničí – většinou do rozvojové země.

V dnešní době je všechno o životopise a zkušenostech. Proto zcela doporučuji zúčastnit se se jakýchkoliv akcí a možností přiložit ruku k dílu. Ať už se jedná o úklid lesa, jít si jednou za týden popovídat se starými lidmi do nemocnice nebo se věnovat dětem z dětských domovů. Nejen že vám to výrazně zlepší životopis, ale hlavně vám to ukáže svět z jiného pohledu, naučí vás to se zamyslet nad životem a ten pocit, že pomáháte prostě proto, že chcete a ne proto, že za to dostanete finanční odměnu, je k nezaplaceni.

Pro ty z vás, kteří chtějí zažít opravdové dobrodružství v zahraničí, poznat svět a srovnat si priority, je tady dobrovolnictví na delší dobu.

Zaplať a pracuj zdarma

Dobrovolnictví se stalo velmi populárním a bohužel na západě se z toho stal „business“. V dnešní době, kdy média a photoshop jsou na svém vrcholu, máme až příliš mnoho detailních fotografií vyobrazující chudobu, utrpení, hladomor a jiné katastrofy. Přestože ne vždy spravedlivě reprezentují danou krajinu, téměř vždy osloví velké množství lidí, kteří s tím chtějí něco dělat.

Kde je poptávka, tam brzy bude i nabídka. Málokdo má odvahu jen tak odjet do takových podmínek, a ještě méně lidí ví, jak si to zařídit. A tak se z dobrovolnictví stalo privilegiem, firmy organizující dobrovolnické projekty se rozsemenily jako houby po dešti. Za pár set euro za týden, během kterého budete manuálně pracovat při horších podmínkách, než jste byli doposud zvyklí, budete mít možnost si vyfotit černoušky i africké ženy s věcmi na hlavě a večer si budete moci stěžovat na Whatsappu, ze máte příliš pomalý internet. Zkrátka, tyto pobyty jsou organizovány tak, aby vám dodaly pocit, že jste udělali něco užitečného, ale zároveň vás tak nevystrašit a dát vám pocit bezpečí, čímž tyto programy zůstávají populární.

Tyto projekty často odtrhnou jedince od reality, podpoří daný stereotyp o konkrétní oblasti a vám dají pocit uspokojení. A upřímně? Ani nikomu nepomůžete.

Potěmkinova vesnice

Odrazujícím příkladem, který mi otevřel oči, je zkušenost mého kamaráda – Brita, který jel do Indie zachraňovat pole chudých vesničanů před slony. Za čtyři týdny zaplatil kolem 60 000 Kč. Během dne se skupinkou Britů stavěli z bambusu a dřeva primitivní plot kolem polí a po večerech si užívali piva a večeře, kterou jim místní uvařili. Poslední týden přijela skupinka, která je měla vystřídat, a oni tak využili týden k cestování. Když se vrátili zpět se rozloučit, zjistili, že úkol pro novou skupinu byl ten plot zase pěkně zbourat. A tak se střídají skupinky za skupinkou v stavění a bourání plotu, místní se usmívají, neboť jim ta firma platí (byť velmi špatně, ale lepší něco než nic). Dobrovolníci odjíždějí domů s pocitem, že pomohli celé vesnici, a místní se usmívají, neboť opět dokázali vybrat peníze z těch hloupých bělochů, kteří nic nechápou, a všichni jsou spokojení. Ale je tohle, co chcete?

Dobrovolnictví za ubytovaní

Naštěstí ten internet a technologie nejsou tak úplně k ničemu. V dnešní době se také rozmáhá dobrovolnictví, kdy si vyberete projekt a zkratka pomáháte. Musíte si platit veškeré náklady, ale daná organizace vám většinou poskytne ubytování zdarma a někdy zařídí i jídlo.

Výhoda je, ze většina takových projektů je iniciativa místních lidí, kteří získali alespoň nějaké vzdělání a přístup k internetu a tudíž ví, co jejich komunita potřebuje. Máte tedy jistotu, že v takových případech opravdu pomáháte.

HelpX je jednou z nejznámějších stránek, kde takové projekty najdete. Více informací naleznete zde.

• Výhody
  • Kontakt s pravou komunitou, která potřebuje pomoc.
  • Bez smlouvy, časově flexibilní, můžete jet na týden i na rok.
  • Bez výběrového řízení, kdo chce, může přijet a pomoci.
• Nevýhody
  • Může se stát, že budete jediným dobrovolníkem na daném projektu, což zaručuje autentickou zkušenost. Nicméně pro ty, co jsou méně zkušení, může být ze začátku těžké, nemít kolem sebe někoho se západním myšlením

Woofing (Working on Organic Farm) je další způsob, jak cestovat po světě a neplatit ubytovaní ani jídlo a poznat fajn lidi. Zkrátka práce na organických farmách. V Evropě je Woofing velmi populární a znám lidi, kteří takhle cestovali rok, prostě jen z farmy na farmu. Existuje spousta webů s projekty – opět nic neplatíte, jen přijedete a pomáháte a za pár hodin práce denně máte ubytovaní i jídlo.

• Výhody
  
  • Časově flexibilní.
  • Bez výběrového řízení.
  • Potkáte lidi se stejným myšlením.
•  Nevýhody
  • Projekty se konají většinou jen po Evropě, popř. v Austrálii a nebo na Novém Zélandu.

Dobrovolnictví se smlouvou

Dobrovolnictví, kde cílová organizace hradí náklady na vaší letenku, je jak šafránu, ale najít je můžete. Většinou se jedná o charity a organizace, které potřebují dobrovolníky s určitými znalostmi nebo schopnostmi (jazyk, mechanika, IT), nebo je projekt sponzorován sesterskou organizací. Každopádně se jedná o pozice, o které mnohdy soupeří více lidí, jsou podmíněny délkou pobytu (většinou rok) a mají přísnou strukturu, co bude dobrovolník dělat, časový harmonogram apod. 

• Výhody
  • Se smlouvou, dobrovolník je pojištěný a vždy se má se na koho obrátit.
    
  • Dobrovolnická činnost je doplněna o workshopy, školení, atp..
• Nevýhody
  • Doba určitá – většinou dlouhodobé projekty bez možnosti prodloužení
  • Málo pozic, o které je velký zájem

Příklady takových programů – ESC (Evropský sbor solidarity) nebo UNV (United Nations Volunteers).

To jsou programy sponzorované vládou, EU či jinými vládními institucemi, jejichž účelem je spíše vytvořit pocit sjednocení a evropského nebo globálního občanství a sounáležitosti. Dle mého názoru je to něco mezi stáží a dobrovolnictvím.

Předtím, než se do čehokoliv pustíte, je třeba si uvědomit, co vlastně od dobrovolnictví očekáváte? Chcete si jen vylepšit CV? Chcete zažít opravdový kulturní šok? Chcete mít vše předem připravené a jen pokračovat v zajetých kolejích, nebo raději vyjedete na slepo, bez podmínek a bez časových omezení?

Inspiroval vás manuál dobrovolníka a přemýšlíte o tom, že byste začali s dobrovolnictvím? Mrkněte, zda nenajdete inspiraci v naší sekci Tipy na dobrovolnictví.

Článek Manuál dobrovolníka byl původně publikován dne: 5. 12. 2015. Upraven dne 12. 9. 2022.

#recyklujemeclanky