Jak jsem se ze Španělska dostala do Číny, ze Skotska do Keni a proč jsou kontakty důležité

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak někteří z vašich známých mohou cestovat po druhé straně světa i s omezeným rozpočtem? Láká vás cestování a poznávání nových míst a kultur ale nemáte přebytečné desetitisíce korun? Rádi byste v budoucnu pracovali v zahraničí ale nejste si jistí, kde začít? Účast na mezinárodních dobrovolnických programech, výměnách mládeže či i samotném studiu v zahraničí může být skvělý startovní bod. Kromě zážitků totiž získáte nové kontakty a tím se vám otevřou nové možnosti.

Pokud přemýšlíte nad účastí v nějakém projektu, zamyslete se především nad jeho dlouhodobým významem pro vás. Jedním takovým bodem pak může být potkání nových lidí, navázání nových kontaktů a přátelství. Není skvělé mít lokální průvodce po celém světě? Ty kteří vám ukáží nejlepší vyhlídku, vezmou do baru, kam chodí jen místní nebo vás vezmou na výlet na kole po místních krásách? Nebo třeba mít místo, kde přespat? V neposlední řadě se takto můžete dostat k nabídkám dalších projektů, brigád, či práce.

Já sama jsem se zúčastnila 3 dobrovolnických projektů, 1 výměny mládeže a v současnosti studuji ve Skotsku. Z každého příležitosti jsem si odnesla nejen skvělé vzpomínky, ale vždy také nějakou inspiraci a podnět kam se posunout dál. A to především díky novým kontaktům. Já jsem se díky účasti na dobrovolnickém projektu ve Španělsku další rok vydala na work camp do Číny. A moje univerzita ve Skotsku mi umožnila vyjet na týdenní studijní pobyt do Keni a roční výměnu do Austrálie během bakalářského studia.

Na work camp do Španělska jsem se přihlásila před dvěma lety. Bylo to přes českou organizaci INEX-SDA, kterou můžu rozhodně doporučit, pokud o účasti na nějakém dobrovolnickém projektu přemýšlíte. Projekt se konal ve vesnici El Saucejo uprostřed Andalusie. Kromě mě a mé kamarádky se naše skupina skládala ze Srbů, Řeka, Slovenek, Italů, Francouzky, Mexičanky, Číňanek a tureckých campleaderek.

Naším úkolem bylo vytvořit graffiti a jiná umělecké díla na zdech okolo místního koupaliště. To bylo prvním překvapením, jelikož pod popisem projektu, jsem si představovala něco úplně jiného. A práce při více jak 40 stupních byla taky překročení mé komfortní zóny. Během projektu jsem se však blíže seznámila s holkami z Číny.

Následující jaro jsem hledala, kam bych se mohla na workcamp vydat tentokrát. Chtěla jsem něco více exotického, a tak jsem začala přemítat nad Asií. Po chvíli hledání dobrovolnických projektů v Asii však přišlo mírné zklamání. Snad všechny projekty obsahovaly vysoký účastnický poplatek, kterému jsem se chtěla vyhnout. V tom mi však přišla zpráva právě od kamarádky z Číny o tom, že na její univerzitě v Pekingu pořádají dvoutýdenní workcamp a hledají mezinárodní dobrovolníky. Bez žádného poplatku. I náplň projektu měla být taková, jako jsem představovala. Úkolem dobrovolníků mělo být učit děti anglicky a připravit pro ně nějaký kulturní program. Píšu mělo být, protože realita byla trochu jiná, ale o tom zase příště. Díky kontaktu ze Španělska jsem si splnila svůj tehdejší sen vydat se jako dobrovolník do Asie.

Už při rozhodování, na jakou univerzitu se přihlásit, jsem si byla víceméně jistá, že bych chtěla vyjet někam na Erasmus nebo studentskou výměnu. Výběr partnerských univerzit a možnost vycestovat tedy hrála roli při výběru mé domovské univerzity. Po dvou letech můžu říct, že můj výběr nezklamal. Díky mé domovské univerzitě mám jedinečnou možnost strávit rok na univerzitě v Austrálii. Po dvou měsících tady vím, že kontakty odsud budou formovat mou budoucí cestu. Road trip po Skotsku, víkend v Mnichově, brigáda v Itálii, průvodce po Íránu jsou jen některé z věcí, které díky mé výměně a novým přátelstvím můžou následovat.

Díky univerzitě jsem však měla ještě jednu nezapomenutelnou možnost. A to jet na týdenní studijní cestu do Keni. Před odjezdem jsme strávili několik hodin studiem keňské ekonomiky a jejich problémů, psaní esejí a diskuzemi o různých otázkách souvisejících s touto africkou zemí. Účastníci také měli povinnost zorganizovat návštěvy firem, objektů a organizací působících v Keni. Během našeho pobytu v Nairobi jsme měli možnost mluvit s představiteli zdravotnických organizací a neziskové organizace pracující s dívkami z nápravného zařízení, se zaměstnanci OSN a World Bank. Zkusili jsme si, jak vypadá výzkum behaviorální ekonomie a navštívili několik rodin v jednom z největších afrických slumů. Návštěva Keni mi tak dala nejen skvělé zážitky, ale také kontakty na lidi ze zajímavých organizací, které můžu v budoucnu využít. Jedním z nich může být například nezisková organizace ze slumu, když se rozhodnu zabývat se ve své dizertační práci rozvojovou ekonomií v Africe.

Pokud tedy i vy přemýšlíte o tom, jestli někam vyjet, zaměřte se na dlouhodobější přínos, který vám daný projekt může dát. Nikdy nevíte, kam vás daní zkušenost může zavést. Díky zahraničním kontaktům bude vaše dovolená zajímavější, šance na práci v zahraničí větší a zkušenosti pestřejší.