Jak jsem se vydala na cestu zero waste života
Naše dobrovolnice Eliška se s tebou v dnešním článku podělí o svoje začátky s životním stylem zero waste a dá ti pár tipů, díky kterým můžeš začít žít udržitelněji i ty.
No planet B
Už jakou malou holčičku mě rodiče vedli k základům ekologie a k ochraně přírody, ve které jsme trávili spoustu času. Doma jsme vždy třídili sklo, papír a plast. Přišlo mi to jako něco úplně normálního, takový základ, co by měl dělat každý. Na střední škole jsem se pak začala zapojovat do různých úklidových akcí a sama jsem i nějaké organizovala. Nikdy jsem ale spokojená s jejich výsledkem a přišlo mi, že můžu pro naši planetu udělat víc. A tak jsem se začala pídit po tom, jak by to šlo udělat, až jsem se dočetla o životním stylu s názvem zero waste. Zero waste může znít trošičku přehnaně, tak raději používám výraz less waste, neboli méně odpadu. Snažím se žít tak, abych mohla umřít s pocitem, že za sebou nechávám planetu alespoň v takovém stavu, v jakém mi byla předána.
Přečti si o zero waste filozofii a jejích pravidlech více.
Do sekáče, na swapy nebo na farmářské trhy
A do čeho jsem se kromě dobrovolničení na úklidových akcích vrhla? Dalším logickým krokem pro mě bylo omezit nakupovaní nebo alespoň nakupovat více udržitelně. Naštěstí mám jednu velkou výhodu a to, že jsem celkem malá a můžu tak dědit oblečení po všech (mladších) členech rodiny. Kromě toho nakupuji jen v second handech anebo měním oblečení na swap akcích. Musím říct, že swap jsem si velmi oblíbila, protože tam člověk sežene téměř vše, co potřebuje. Navíc může přinést věci, které se mu doma jen tak povalují a pro někoho jiného můžou být hotový poklad! A v Brně máme swap komunitu opravdu skvělou. Mezi moje nejoblíbenější úlovky patří například dlouhý pletený svetr, krásné semišové kozačky anebo bylinky na zahrádku. Pokud se chceš do swapování taky zapojit, vyzkoušej tuto brněnskou facebookovou skupinu. Potraviny se snažím se nakupovat na farmářských trzích a nově jsem začala i s bezobalovým nakupováním (o tom třeba někdy příště).
Na jaro minulého roku jsem si založila i domácí vermikompostér a díky tomu už nevyhazuji tolik bioodpadu. Navíc je v Brně od dubna konečně možné třídit v domácnostech bioodpad a následně ho vyhodit do hnědých popelnic, které se nacházejí skoro všude. Snažím se taky pěstovat bylinky na balkóně a jsem vždy nadšená, když mi něco vyroste.
Co je vlastně ten vermikompostér?
Na co jsem pyšná?
Za svůj největší „eko úspěch“ považuji to, že jsem začala používat ekologické menstruační pomůcky, jako jsou menstruační kalhotky a menstruační houba. Jsem z nich tak nadšená, že je doporučuji všem svým známým. Vysazení hormonální antikoncepce patří mezi další kroky na mé zero waste cestě, za které jsem vděčná. Cítím se daleko lépe a věřím, že to má i pozitivní vliv na životní prostředí.
Moje cesta se ovšem neobešla bez chyb. Povedlo se mi zapomenout vermikompostér na balkóně a uvařit tak všechny chudinky žížaly. Ne vždy je eko varianta nějakého výrobku tou správnou volbou. Jednou sem si například pořídila kartáč na umývání nádobí z kokosových vláken a místo čistého nádobí se z mých talířů a hrnků stávaly kokosy, protože vlákna se strašně uvolňovala.
Less waste cesta podle mě není založená jen na tom, co dělám pro udržitelnější životní styl já sama. Snažím se také šířit osvětu mezi svými kamarády a známými a pomáhám jim s jejich začátky s less/ zero waste životem. Jsem totiž přesvědčená, že stojí za to vyzkoušet snížit svůj ekologický dopad na naši planetu. Protože každý malý krok se počítá!
Zajímáš se o ekologii? Tak se koukni na nabídku dobrovolnictví ve Slovinsku v organizaci, pro kterou je ochrana životního prostředí jedním z hlavních témat.
