EVS ve Walesu

Anička vyrazila díky Mladiinfo na svou Evropskou dobrovolnou službu do upršeného Walesu. A podle toho, co píše, to vypadá, že se nenudí – z výletu na hrad přes kurz waleštiny do baru na 2+1 drink zdarma.

Jedna z prvních rad, které jsem ve Walesu dostala, je „Pořiď si holinky. Jo a taky pršiplášť.“ Není totiž vůbec divné, když vyrazíte na slunnou procházku, při které vás zastihne dvacetivteřinový liják. Ale místní to berou s naprostým klidem. Hlavně děvčata vyrážejí za zábavou ve vyzývavých minišatečkách ledva zakrývajících jejich pozadí a na svých deseticentimetrových podpatcích se klinkají po ulicích v sedmi stupních nad nulou. Nejmenovaný zdroj mi na to řekl „Však to je normální, musí ti být trochu zima, když chceš někoho sbalit.“ Hmmm, ne díky.

Drink? Nebo raději vodu s ledem?

Pokud ale chcete vyrazit za zábavou, v Cardiffu je plno míst, kam se dá zajít. První bar, kam jsme náhodou zapadly, měl velice zajímavý koncept: dělil drinky podle jejich účinků. Mohli jste si tedy vybrat koktejl euforizující, uklidňující, afrodiziakální a tak dále. Nápad to byl skvělý, ale utrácet tolik peněz se nám nechtělo, a tak jsme nakonec skončily v baru s nabídkou dva za cenu jednoho (hledejte nápis 2-4-1), kde jsme si po desáté hodině až do zavíračky mohly za stejnou cenu jako v baru prvním objednat drinky hned dva. A to se přeci vyplatí. A kdyby peníze došly úplně, dají se tu najít podniky s dobrou muzikou a volným vstupem. Hezky se usmějte na barmana a dá vám zdarma skleničku vody z kohoutku s ledem.

Llanfairpwllgwyngyll-gogerychwyrndrobwll…

Dalším aspektem života ve Walesu (ano, jsme ve Walesu, nikoliv v Anglii!!) je waleština. Dostali jsme přednášku od místní organizace, při které jsme se dozvěděli, že se waleština začala pořádně prosazovat teprve v polovině minulého století a její boj stále trvá. Dokonce i naše přednášející, které bylo kolem dvaceti, zažila, že se na ni ve škole divně dívali, když mluvila walesky (a to studovala Waleskou školu). Všechny nápisy jsou v obou jazycích – angličtině a waleštině, některé místní jsou ale jen welšsky. Tímto podivným jazykem, který se na první pohled jeví jako náhodný shluk písmen, převážně souhlásek (dokud alespoň trochu nenakouknete pod pokličku a nezjistíte, že například „u“ se píše jako „w“) ale hovoří jen něco kolem 40 procent mladých lidí. Hlavně na vesnicích a dál od hranic s Anglií je běžnější waleštinu slyšet. Ve waleštině je také jeden z nejdelších názvů stanic jménem Llanfairpwllgwyngyll-gogerychwyrndrobwll-llantysilio-gogogoch.

Název ale nic moc neznamená a podle Wikipedie to bylo jen chytré PR!

Tento název si ale můžete pořídit coby magnet na lednici (kdo by nechtěl extra dlouhý nápis na lednici?) v některém z obchodů pro turisty. Stejně jako rudého plyšového dráčka, napodobeninu draka, jenž se objevuje na zeleno-bílém poli všude možně, jelikož je to znak Walesu. A mimochodem, Wales je také jediná část Velké Británie, která není zastoupená na vlajce Spojeného království. Welšané jsou ale na svůj znak náležitě hrdí a tak tohohle sympatického dráčka potkáte jako vlaječku na kole nebo třeba vyvěšenou v různých podnicích včetně gay baru, kde se zeleno-bílá změnila na růžovo-bílou.

V suvenýrech ještě chvilku zůstaneme – naproti Cardiffskému hradu si můžeme zajít do obchodu, který se pyšní největší „lžící lásky“ na světě. Tento exemplář vyrobený ze dřeva vyžaduje čtyři muže k jeho uzvednutí. Říkáte si, co to ta lžíce lásky neboli lovespoon je? Je to dar, který znamená příslib lásky. Tyhle lžíce nebo lžičky mají také speciální zdobení – listy symbolizují rostoucí lásku, zvonky zase svatbu.

Hrady, kam se podíváš

Když už mluvíme o hradech, ve Walesu je jich přímo požehnaně, takže jestli jste někdy měli tajné přání být princem nebo princeznou, tady naleznete spoustu míst k zasnění se. Dokonce jsme na jednom hradě zahlédli svatbu! Nejbližším hradem je samozřejmě ten Cardiffský. Pokud máte to štěstí, že v Cardiffu bydlíte, rozhodně si na první návštěvu nezapomeňte vzít dopis s vaší adresou (například od banky). Odměnou vám bude klíč od hradu, který stojí asi 6 liber a umožňuje vám neomezený vstup do hradu a slevy. A to se vyplatí! Kromě hradu si pak můžete prohlédnout i podzemní chodbu, která dříve sloužila jako kryt, a to za zvuků poněkud děsivých sirén a nahrávek ze starého rádia.

Další hrad, který jsme navštívili, se nachází v obci Caerphilly a je neméně krásný. Kolem vodního příkopu se tu potuluje velice vypasené ptactvo, zřejmě přikrmované turisty. Uvnitř pak můžete najít hrad ze 13. století, naučit se něco o jeho historii sledováním filmu nebo si zahrát na ničení hradu na interaktivní obrazovce. A také vás tu čeká socha rytíře podpírajícího padající věž (ve tváři ale trochu připomínal Stalina) a krásný dráček, vyzývající k vyfocení se.

Nemusíte ale být milovníci hradů, abyste se ve Walesu nenudili. Jedna z mých prvních procházek například vedla do Cardiff Bay. Krom procházení se a koukání na vodu si tu můžete zajít do budovy Pier Head (je celá z červených cihel) a shlédnout film o historii zdejšího přístavu. Během sezóny tu také stojí velké kolo, z kterého se můžete kochat výhledem na zátoku. Pokud se cítíte na velkou procházku, můžete obejít celou zátoku až na druhou stranu do Penarthu a pak se klidně odměnit teplými Welsh cakes. Mňam!

Aby toho nebylo moc, pro dnešek to skončím. Příště bych ráda dodala něco více o Welšské přírodě. Takže Wela i chi!

Anna Pechočová

Chcete také vyjet na 2 – 12 měsíců na Evropskou dobrovolnou službu do kterékoliv země Evropy? Napište nám na marketa@mladiinfo.cz.