Křidýlko nebo žabí stehýnko?

Máte roupy a jste neposední nebo prostě chcete ještě něco zažít, než se natrvalo usadíte ve své domovině? Chcete pracovat v nějaké ze zemí EU, ale nevíte v jaké? Rád bych se s vámi podělil o své pracovní (ne)úspěchy z země galského kohouta. 

Pracovat ve Francii má mnoho výhod, avšak i mnoho negativ. Nechci vám tu nudně představit výčet pro a proti. Zkusím je tedy spravedlivě alternovat.

Díky Evropské unii máme o nespočet hodin, dnů, týdnů a snad i měsíců méně papírování. Oproti jiným emigrantům – ze severní Afriky či jiných zemí druhého a třetího světa – s námi zachází jako v rukavičkách. Nicméně i tak jsme pro ně stále občany post-sovětská země. Naneštěstí většina Francouzů si neráčila všimnout, že Československo už skoro čtvrt stoleté neexistuje. Velká část ani netuší, kde Česká republika leží a tudíž ani neví, že i my jsme rovnoprávnými občany EU. Etiketu východní Evropy si jen tak neodpářeme.

Otázka, která může vyplynout, zní: A chceme tuto etiketu vůbec odpárat? Být z východní Evropy je stejně obtížné jako cedulka na krku nově koupené košile? Štípe nás to a kouše? Já osobně jsem na toto označení alergický. Ne však proto, že bych nechtěl do východní Evropy patřit. Zvlášť poté, co jsem na Erasmu poznal mnoho Poláků a Maďarů a zjistil jsem, kolik toho máme společného. Zvláště díky personálním uniím. Ať už s Jagellonci či Rakouskem-Uherskem. Kromě toho většinu budov, ve kterých my Češi žijeme, stavěli Ukrajinci. A jak rádi se vracíte po úmorné práci či nekonečném vysedávání na fakultě domů!

Co mi na označení východní Evropa vadí je despekt, se kterým tento termín Francouzi vyslovují. Samozřejmě ne všichni. Většina ale ano. Neviděl bych v tom zášť či cokoli toho rázu. Jedná se spíše o ignoranci, jinak řečeno o zeměpisnou neznalost a tupost.

Francouzi se zajímají o svou metropoli a své kolonie, případně bývalé kolonie. Cokoliv na východ od Berlína je prostě nezajímá. Proto se o tom ani neučí ve školách. Tím pádem ani mladé generace toho o nás moc neví…

Doufám, že jsem vás zatím příliš neodradil.

Více si povíme příště a snad budete mít nakonec chuť sem přijet a zakousnout se do křupavé baguettky!

Cyril Navrátil