¡Olé! aneb Erasmus v Andalusii – díl XIV.

Byt: zařízený. Internet: zapojen. Španělský účet: zřízen. Předměty: vybrány a schváleny koordinátorem domácí univerzity. A co teď? Přijde mi vhodné se konečně zmínit o výletech. Kapitolu o nočním životě jsem schválně přeskočil, neboť každý z vás umí zvednout skleničku k ústům a zakousnout se do tapas, aniž by k tomu potřeboval návod.

Že nevíte, co jsou to tapas? Aha, tak já vám to rychle shrnu. Tapas (šp. pokličky) jsou arabskou tradicí, spočívající v pojídaní jednohubek během popíjení chladného nápoje za horkého letního dne. Problém byl v tom, že do otevřených širokých hrdel džbánů padaly mouchy a jiný hmyz, a tak je nápadití Arabové začali přikrývat pokličkami, na které pokládali lahodné datle, oříšky, hrozny a další dobroty.

Mazaní Španělé, kteří si již přisvojili odpolední římskou siestu (z latinského hora sexta – tzn. Nebuďte mě přes šestou hodinou), převzali i tento zvyk. Dnes ve španělských barech, především od Madridu na jih, můžete v rozmezí 1,8 – 2,5 eur dostat sklenku (0,25 l) letního vína (tinto de verano) či piva a k tomu přikousnout chlebíček dle denní nabídky.

Vraťme se nyní k výletům. Ať už pojedete na Erasmus do Granady, Sevilly, Cordóby či jiného krásného andaluského města, budete se chtít po chvíli podívat i jinam. Ať už do sousední vsi, národního parku nebo na pláž. Musíte se tam ale nějak dostat, že?

Ve Francii se v poslední době uchytil trend coivoiturage (spolujízda) natolik, že tam už existují i stanoviště s cedulí nabízející sdílení cesty. V podstatě se jedná o předem domluvené stopaření. Ve Španělsku takové parkoviště bohužel, pokud se nemýlím, ještě nemají. Nicméně se můžete podívat na různé internetové portály či na sociální sítě, kde se snadno na takového aktivitě domluvíte.

Coivoiturage je nejen ekologickým a ekonomickým způsobem cestování, ale také se vám otevřou možnosti, jak poznat nové přátelé. Ti, co mají ve Španělsku auto, si asi řeknou, že to není nic pro ně… A proč ne? Vždy i vy můžete být pořadatelem zájezdu. Stačí vybrat destinaci, rozpočítat náklady na palivo podle kilometrů a osob a uvidíte, že se vám zanedlouho vozidlo naplní.

Nakonec bych rád upozornil na jednu nepříjemnost. Respektive se k ní vrátil, neboť už jsem se o ní několikrát zmínil. Nezapomínejte, že pro většinu států na západ od Německa jsme stále komunistickým a socialistickým Československem daleko ve východní Evropě.

Některým mezkům nevysvětlíte, že revoluce proběhla před čtvrt stoletím a že například vy jste si ráčili všimnout, že je generalísimo Franco mrtvý. Často ani tuto narážku nepochopí. Proto vás nabádám k otevřenosti vůči ostatním národům.

Nakonec uvidíte, že sdílení historie, i když vás to na základní škole nezajímalo, k něčemu bylo.

Například díky Habskurkům, de facto Rakousku-Uhersku, si padnete do noty nejen s Poláky, ale i Maďary, se kterými byste těžko hledali společnou řeč. Kdo z vás si občas nedá na Matějské langoše nebo si nepochutná na babiččiným guláši? Když se vám bude stýskat po domovině, na společný výlet si můžete udělat chleba s uherákem, který si dost možná jeden z vás dovezl v kufru…

Cyril Navrátil