Demokracie, participace a udržitelnost v Berlíně

Minulý víkend, 24. až 26. listopadu, jsem se zúčastnila 11. česko-německého setkání mládeže v Berlíně, které pořádala organizace Tandem. Jak bych tuto akci zpětně ohodnotila? Stála mi za to osmihodinová cesta, kterou jsem z Brna do Berlína musela v pátek ujet tam, a pak v neděli zase zpět?

Čím jsme se zabývali a k čemu jsme došli?

No, těžko mohu určit jen jednu věc. Probírali jsme politiku, efektivitu v mobilitě, vzdělávání, soužití generací, udržování psychického zdraví nebo třeba aktivní participaci. Před odjezdem jsme navrhovali, jak všechna tato témata napasovat pod jedno velké – udržitelnost.

Udržitelnost, a nejen ta v životním prostředí, je hlavní bod, na který se chce Tandem zaměřit v následujících třech letech. Těší mě, že jsem k tomu spolu s ostatními mohla přispět. Nadchlo mě, a vím, že nejsem jediná, protože se všichni snažili a zapojovali. 

Kromě diskuzí jsme se zúčastnili zajímavých přednášek např. od Politiky nejen pro mladé nebo od 3F_kollektiv. Šli jsme i na komentované procházky různých částí Berlína. Všechny se zaměřovaly na nějaké sociální téma a přednášku vždy vedl někdo, kdo měl s daným jevem (migrace, život na ulici…) osobní zkušenost. 

S kým jsem se na projektu potkala? 

Tento projekt mě moc potěšil, protože jsem si dobře rozuměla skoro s každým, koho jsem tam potkala. Téměř všichni účastníci měli velký přehled o aktuálním dění a sdíleli jsme podobné názory. Častokrát jsme se proto dostali k zajímavým diskuzím, ať už v rámci organizovaného programu, nebo mimo něj. 

Někteří byli o pár let starší než já, proto jsem se nimi pobavila o jejich studiu na vysokých školách, plánech, které chystají a také osobním směřování. Češi často zmiňovali to, že se třeba chystají studovat v Německu, anebo to už rovnou udělali. To mě podpořilo v tom, že bych to vážně mohla zkusit taky.

Podobné sdílení zkušeností vidím jako velkou výhodu těchto projektů. Člověk může vykouknout ze svého rybníčku a podívat se, jak podobnou situaci vyřešili ostatní „z jiných koutů světa“. 

Nejvíc mě překvapilo…

…simultánní tlumočení. Až do této konference jsem naživo nikdy neviděla nikoho, kdo by tímto způsobem tlumočil. Na této akci jsem si toho nejprve ani nevšimla, protože jsem překlad nepotřebovala, ale o to víc mě to překvapilo. Tlumočníci dokázali opravdu mluvit skoro úplně současně s řečníky a mně to připadalo až fascinující. Víc než tlumočníky mi v tu chvíli připomínali nějaké kouzelníky. Byli neuvěřitelně dobří!

Demokracie, diverzita a participace

Tři slova, která vystihují uplynulé tři dny. Celá akce byla na vysoké úrovni, Tandem i všichni zúčastnění mě moc mile překvapili. Připadá mi, že si zase o něco víc vážím svobody, mnoha příležitostí a toho, do čeho se všeho může člověk zapojit, pokud dostatečně chce.

Vrátila jsem se zpět do Česka plná nadšení, vzpomínek, nových poznatků a se spoustou kontaktů, ke kterým se budu moct vracet.