Zážitky z výměny mládeže na Mallorce
Jaká byla výměna mládeže v jogínském centru na španělské Mallorce? O tom vám ve svém článku povypráví její účastnice Lada.
Za sluncem, zklidněním, obnovením víry sama v sebe i v mocnosti, které nás přesahují. Zažít si krásu a lásku na vlastní kůži. Vědět, že se všechno děje v ten správný čas, na tom správném místě, s těmi správnými lidmi.
Když jsem ve čtvrtek 5. března 2020 odjížděla na desetidenní výměnu mládeže Stillness in Motion, věděla jsem, že to bude skvělé. Ale když jsme se z ní potom v pondělí 16. března 2020 vracela, věděla jsem, že mi to změnilo život.
Mallorca je sen
Pobyt v malé komunitě lidí uzavřené v jogínském harmonickém centru s’Om uprostřed mallorského venkova. Spoluvytváření bezpečného místa, kde jsou přijati všichni bez rozdílu a každý má možnost se projevit, růst a učit se dle vlastní potřeby a uvážení. Najít bytí v konání. Udržování spojení s přítomným okamžikem prostřednictvím pohybu. Rozvíjení láskyplného, pečujícího a naplněného vztahu se svým tělem. Osvojení si pohybové praxe pro každodenní život k udržení plného soustředění na přítomný okamžik. A k tomu výtečná vyvážená vegetariánská strava a princip zero-waste politiky.
I am one with the Earth that keeps turning
One with the stars that shine
One with the waves that are ocean
One with the light that I see in your eyes
I am the waves
I am the ocean
Dny na projektu
Každé ráno jsem zahájila hodinovou procházkou v okolí. Vidět, jak se den probouzí. Jak mě paprsky prvního slunce hladí po tváři. Cítit ranní vánek nebo bezvětří v korunách stromů. Sledovat orosenou ranní trávu a vypařující se vlhkost podrostu. Sledovat, co se od předchozího dne změnilo, a jak jsem se změnila já sama. Zkoumat, objevovat. Rozechvívat své srdce, když z pole překotně vyrazil ptáček, anebo jej naplňovat při pohledu na roztomilé hopkající zajíčky všude kolem.
Začít den meditací, zklidněním, soustředěním se jen na sebe a na záměr pro daný den. Potom se protáhnout za zvuků příjemné hudby. A nabýt se energií ve volném tanci. Freedom!
Mít svůj kmen. Své lidi, na které se mohu spolehnout. Lidi, kteří tu jsou jen pro mě, když potřebuji. Lidi, kteří pozorně naslouchají tomu, co říkám, i tomu, když mlčím. Podpora i přijetí. Obejmutí, pohledy do očí, pohlazení. Není žádné lepší víry v sama sebe, než když v nás věří i někdo jiný.
Mohu vidět sama sebe v odrazu očí někoho jiného? A co teprve při světle zapadajícího slunce nebo svitu svíce? Mohu vidět všechno to, co tvoří mě samotnou očima někoho jiného? Jsem schopna dávat tolik porozumění a soucitu sobě, jako dávám ostatním? Hodinu strávit jemným pozorováním tváře, rukou, paží, krku, uší, každičkého detailu partnera před sebou. Zkoumat každičký detail jeho kůže, jeho póry, jeho žíly, strukturu kůže, … Vnímat barevné odlišnosti v očích toho druhého. Jak se duhovka vybarvuje pokaždé jinak s měnícím se světlem. Jak je možné vnímat lásku a přijetí jen srze pohled. Bez dotyku nebo jiného fyzického kontextu. Intimita, krása každého z nás, přijetí bez výhrad. To je láska.
Nejen přijímat, ale i dávat
Umím stvořit program tak, aby seděl všem jeho účastníkům? A jak poznám, co vlastně chtějí? Budu jej umět citlivě vést s ohledem na náladu a energii skupiny? Budu jej umět přizpůsobit každému jednotlivému jednomu z nás, aby si z něj každý odnesl co nejvíce? Projektový management, tanec, masáže, … A zároveň se umět nebát zkoušet věci nové, sbírat odvahu udělat první krok, nechat ostatní, aby mě v tom podpořili. Nově načerpané znalosti akrobatické jógy, visutých lan, otevření všech smyslů, mediace konfliktů, umění klaunování, krasopisu, arteterapie, improvizačního divadla a meditace budoucího já. A to vše jen za dva dny!
Ale nenechali jsme si to jen pro sebe. Otevřené workshopy pro veřejnost se konaly v pátek odpoledne. Sice kvůli obavě z nákazy koronavirem dorazili jen čtyři zájemci, ale my jsme si to užili i tak. Visutá lana, slack-line, arteterapie, akrobatická jóga, tanec, polévka pro všechny a závěrem oheň.
Cesta k moři
Moře nás obklopovalo, bylo všude kolem nás, cítit ve vzduchu, cítit v nás. A tak jsme se za ním jednoho dne vydali. Cesta to byla dobrodružná, ale o to více utužila naši skupinu, která musela cestou překonat nenadálé překážky. Tyrkysová jiskřivá voda nás uvítala svou chladivou náručí. Vítr nám čechral vlasy, skály se vypínaly vzhůru z pěnivých vln jako strážci tajemství. Prozkoumávání, objevování a ohromování nebralo konce. Moře nás bouřilo i zklidňovalo. Slunce probouzelo a laskalo svými paprsky. Byli jsme spolu a zároveň každý sám, jako ty vlny v oceánu. Byl to krásný den.
Mým záměrem bylo v průběhu deseti dnů nalézt zvyky, které by prohloubili mé setrvání v přítomnosti v každodenním životě (mindfullness), posílení vlastní vděčnosti, pozitivity, hledání těch správných otázek a přijímání každého s nepodmíněnou láskou. Domů jsem odjížděla se vším z toho. A ještě s mnohem více. Protože ve dnech, kdy se svět zbláznil a během deseti dnů státy zavřeli školy, obchody, hranice a zakázali svobodným občanům vycházet z domu, my jsme ti poslové klidu a míru. My jsme ti, kdož věříme, že vše se děje z nějakého důvodu, a že vše dobře dopadne. My jsme ti, kdož v sobě neseme to odvěké poselství – my jsme „stillness in motion“ (přeloženo jako zklidnění v pohybu).
Díky Mindfull Journeys, Asociacion Dinamica a Brno Connected za realizaci celého projektu a za možnost mé účasti na něm. Jsem vděčná programu Erasmus+, že celý nápad finančně podpořil a zastřešil. Také děkuji jógovému centru s’Om za to, že nás celou dobu královsky hostilo, a naší výjimečné kuchařce Ilse. A v neposlední řadě také děkuji mým průvodkyním Mel a Rotě za ukazování nám toho správného směru a jejich nehynoucí podporu a lásku.
Autor: Lada Matyášová
Děkujeme Ladě, že s námi sdílela své zkušenosti z výměny mládeže na Mallorce. Další inspiraci z cest , dobrovolnických výprav, stáží atd. naleznete v naší webové sekci Očima účastníků. Máte i vy nějaké zážitky, o které byste se chtěli na našich stránkách podělit? Napište nám na redakce@mladiinfo.cz.
