Tři měsíce v Pekingu • Mladiinfo ČR

Když jsem začala studovat čínštinu, byl to výstřel do tmy. Když jsem se pak na léto rozhodla odjet jako au-pair přímo do centra dění, byl to výstřel druhý. Mé nadšení se zrcadlilo ve vyděšeném výrazu ve tvářích všech, se kterými na tohle téma přišla řeč. Odjela jsem tedy v polovině června učit angličtinu do čínské rodiny.

Jet na tři měsíce do Číny, bydlet s čínskou rodinou a učit toho malého raubíře anglicky bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem za dlouhou dobu udělala.

„Ty budeš bydlet u Číňanů? A jedeš tam úplně sama? Ty jsi blázen!“

Moji rodiče, zvyklí už na moje aupair dobrodružství, mi ale dali požehnání a kamarádi v mé sinologické bublině mi přáli hodně štěstí. Po zdlouhavém procesu hledání vhodné agentury, vhodné rodiny ve vhodné lokalitě přišel ještě zdlouhavější proces zdravotních prohlídek, kupování nejlevnějších letenek a vyřizování víz. Malá rada pro vás, když přijdete na ambasádu hodinu před zavíračkou, opravdu nečekejte, že se k přepážce dostanete blíž než na dva metry.

Po zběsilé jízdě taxíkem v Praze, noci strávené na amsterodamském letišti a hledání ztracených kufrů jsem po téměř 32 hodinách na cestě vstoupila do letištní haly čínského hlavního města. Tam na mě čekal příjemný pán z agentury, v ruce ceduli s mým jménem. Drobná gramatická chyba je prominuta a uvítání je dovršeno symbolicky, fotkou. Právě touto chvílí začalo mé tříměsíční poznávání odlišností, vstřebávání kulturního šoku. Pán z agentury totiž neuměl anglicky. Stejně jako nikdo jiný v celém tomhle obrovském městě. Ač připravena na tuto skutečnost z intenzivní výuky jazyka, mé znalosti čínštiny byly více než limitované. Když jsem hned první večer sebevědomě nakráčela do jednoho z malých obchůdků na ulici koupit si lahev vody a učebnicovou čínštinou pronesla onu žádost, poznala jsem teprve, jak velká to tady bude legrace.

Dalším překvapením byla rodina a můj přechodný domov. Slova jako „pracovně vytížený“ a „bohatý jako král“ najednou získala zcela nový rozměr. Každý den jsem měla možnost pocítit, jaké to je nechat si připravovat snídani čínskou „ayi“ (tetičkou, tedy služebnou), vozit se v porsche a večeřet v golfových klubech s přáteli. Všechno však má svou cenu. „Odměnou“ bylo rodině manželství na dálku mezi Pekingem a Hongkongem a poněkud nezvladatelné dítko. Po tři měsíce mi však rodina vycházela ve všem vstříc a snažila se mi ukázat co nejvíc z jejich krásného města, z jejich krásné země. Byla jsem přeci jenom jejich host ze západu, soukromá učitelka angličtina, ukazatel jejich statusu. A to zejména jejich přátelé dokázali velmi dobře ocenit.

Na zvláštní styl oblékání Číňanů jsem si už asi zvykla. Jejich absolutní neznalost jazyka vede třeba k úsměvným popiskům na tričkách babiček, které hrdě prohlašuje „Beauty Queen“. U dětí je posedlost pohádkou Frozen a hlavně princeznou Elsou viditelná a hmatatelná na každém kroku. Od designu oděvů je to pak jen malý krůček k designu dopravních prostředků. Jezdí se na všem co má kola. Na elektrických koloběžkách, skútrech, tříkolkách, vozících a v přeplněných autobusech. Při této hrozivé dopravě, kdy jednodušší je prostě dojít si do obchodu pěšky, je třeba být velice obezřetný. Platí jednoduché, rychlejší a větší má přednost. Chodník nechodník.

Hodiny strávené s malou Sofií (Číňané si velice rádi dávají západní jména a cizincům naopak říkají jmény čínskými) čtením knih a malováním obrázků střídaly hodiny strávené s ostatními aupairs na výletech a ve škole. Součástí uzavřené smlouvy bylo totiž také šest hodin výuky čínštiny týdně a měsíční společné aktivity. Neumím ani vyjádřit, jak bylo tohle potřeba. Zajít si do školy, popovídat si s lidmi, kteří jsou na tom stejně jako vy, sdílet s nimi své zážitky i své starosti. Je totiž skvělé, že díky internetu můžete komunikovat s rodinou doma v Česku, ale pochopit vaše stýskání a nadšení mohou jenom ti, kteří s vámi jedou na stejné lodi. Navíc, co se vyrovná výletu na Čínskou zeď? Výlet na Čínskou zeď se svými mezinárodními kamarády!

Jet na tři měsíce do Číny, bydlet s čínskou rodinou a učit toho malého raubíře anglicky bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem za dlouhou dobu udělala. Vezmu-li to čistě pragmaticky, moje jazykové znalosti vzrostly dvojnásobně a téměř všechny cestovní náklady pokryly měsíční kapesné a odměny vyplácené agenturou při dokončení pobytu. Nevím, jestli jsem to totiž zmínila, ale Čína je super levná země. Za vodu, kterou bohužel nemůžete pít z kohoutku, zaplatíte v přepočtu deset korun, za třicet si v pouličním obchůdku můžete dát výborné knedlíčky k obědu. Ponořím-li se naopak do debaty o duševním přínosu, bude ještě pozitivnější. Poznat cizí zemi z pohledu místních je vždycky neocenitelné. Zejména pak pokud bydlíte v jejich domě, jíte jejich jídlo a posloucháte jejich denní starosti.

S každou další výzvou, s každým problémkem jsem cítila, jak jsem se posunula životně dál a výš. Jen tak domů utéct nemůžete, z jiného kontinentu to nejde tak snadno. Nebudu lhát, slzičky byly. Ale bylo také plno večerů u čínského piva, obdivování nádherných čínských památek, procházky v přírodě, která bere dech a tanec v parku ve skupině seniorů. Koupání se na čínských plážích jihu, plno fotek s místními, kteří mnohdy viděli blond vlasy jen v televizi, veslování na jezírcích a pečení měsíčních koláčků na oslavu Dne středu podzimu.

Přemýšlíš o dráze aupair? Pokud ti Evropa stačí, doporučuji Aupairworld, kde si rodinu vybereš úplně zdarma. Pokud tě lákají dálky stejně jako mě, vyzkoušej některou z agentur, kterých je na internetu mnoho. Já vyjela přes Early Bird China a nemůžu říct jediné křivé slovo 🙂 Pokud stále váháte nebo máte nějakou otázku, jsem plně k dispozici na emailu kubesova.kat@gmail.com