Zážitky z EVS ve Francii

Již jsme v Bordeaux více jak měsíc a tedy posíláme pár postřehů.

Cesta:  já jsem přiletěla o pár dnů dříve než Barča. Přímý let z Prahy trval něco přes dvě hodiny. Na letišti jsme se potkali se slovenským dobrovolníkem a společně jsme dorazili na naše ubytování před půlnocí. Největší problém byl sehnat Španěla, který měl naše klíče, ale i toho jsme se dočkali. Barča to vzala letecky do Paříže a pak se svezla vlakem.

Ubytování: bydlíme v krásné čtvrti v Bordeaux s výhledem na botanickou zahradu, kousek od centra v univerzitním kampusu. Každá máme svůj pokojík a společný je obývák, koupelna, toaleta a kuchyňský koutek. V bytě jsme nalezli v podstatě jen postele, stůl, židle, poličky a dvouplotýnky. Ikeu jsem navštívila celkem třikrát, nakoupit najednou talíře, hrníčky, příbory, hrnce, pánve, povlečení, peřinu a ostatní věci, které se hodí vlastnit. Nevím jestli bych to zvládla odnést vše najednou. Především do té kuchyně, která je maličkatá, kde nebylo nic ani v čem uvařit vodu. Také jsme celkem rychle udělaly rozhodnutí, že koupíme troubu. Takže vaříme, pečeme a krabičkujeme, protože peníze, které dostáváme nejsou rozhodně na to, abychom navštěvovali restaurace. Občas se stavíme na kebab, falafel nebo bagel, ale pod pět euro se většinou nedostaneme. Takže tak tedy k jídlu, po tom měsíci si myslím, že už jsme to tak vychytaly. Dneska například Barča připravila na snídani vynikající palačinky! To jen na dokreslení… Také si pomalu a jistě zařizujeme obývák, do přírodních barev, dřevo… A hlavně palety jsou teď docela moderní! 🙂

Náš projekt se skládá z mezinárodních dobrovolníků z České republiky, Španělska, Itálie, Německa, Polska, Slovenska, Rumunska a z Francouzů, kteří to mají v rámci “ civil service“. Dohromady nás je téměř šedesát, půlka mezinárodních dobrovolníků, každou zemi tady zastupují čtyři dobrovolníci a půlka z civil service. Každý mezinárodní dobrovolník hned na začátku dostal formou náhodného výběru svého francouzského kolegu (binhomma), s kterým bude pracovat na projektech.

Naše přijímací organizace je Maison de l´Europe Bordeaux Aquitaine ( Evropský dům Bordeaux Aquitanie) a zde se i nejčastěji scházíme. Prvních pár dní jsme se především seznamovali a přátelili se, taky jsme strávili půl dne v bance při zařizování bankovního účtu. Jak dlouho jsme čekali než přišla karta a poté i následně pin kód si můžete tipnout… Dočkali jsme se, to samé bohužel ( doufám, že teda zatím ) nemůžeme říct o kartách na transport. Občas by se prostě hodily.. Někteří karty už mají, Češi mezi těmito šťastlivci ještě nejsou. Hned první týden francouzští dobrovolníci zorganizovali  celodenní výlet k moři, kde jsme piknikovali, hráli frisbee a odvážlivci si i zaplavali.

Začátek naší roční EVSky budeme především věnovat přednáškám o Evroské unii, evropským hodnotám a celkově rozmanitosti EU / jednota v rozmanitosti / a přípravám na naše projekty. V odpoledních hodinách tedy navštěvujeme místní univerzitu, kde jsou prezentována tato témata…

V dopoledních hodinách máme většinou práci v MEBĚ, připravujeme s binhnomi projekt pro děti ze škol, prezentujeme naše nápady ostatním, vytváříme flash mob. Byli jsme se podívat a seznámit s rádiovým vysíláním, kde také budeme mít prostor na naše nápady. Navštívili jsme Conseil regional de la jeunesse, du sport et de la cohésion sociale. V kontextu mládí a sportu tu nezapomínají ani na historii města. Dozvěděli jsme se něco o otrocích, kteří byli důležitým obchodním artiklem, díky kterému se Bordeaux značně obohatilo a rozrostlo. Seznamujeme se i s důležitými budovami města.

Celkově myslím, že už jsme se s Barčou zabydlely a tak nějak rámcově víme, co nás tu čeká. Zatím ve volném čase se seznamujeme s městem, navštěvujeme kulturní akce nebo některý z parků, kde dokud je hezké počasí piknikujeme a objevujeme chuť francouzských vín. Pořídily jsme si pernamentku do bazénu, ať máme sportovní doplněk ke každodenním procházkám do práce. Fešácký doplněk do bazénu, také máme, bez čepice na plavání nás do bazénu totiž nepustí. (Uršula vypadá velmi sexy se svou zelenou gumovou čapkou.) Já se snažím ještě naučit francouzštinu, která se tu hodí a Barča mi s ní moc pomáhá. Tímto jí věřejně děkuji za ochotu, trpělivost a za odměnu mohla napsat jednu větu do mého článku. Hádejte jakou…:D