Už znáte Silvii Burešovou?

Už znát Silvii Burešovou? Je jí 26, vystudovala Evropská kulturní studia na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a už během studia dlouho neposeděla na jednom místě. Školu už ale skončila a Silvie se vrátila ze tří pracovních stáží zpět do Plzně, kde také v současnosti pracuje v oblasti destinačního marketingu a turismu. Má ráda pivo a Plzeň a co víc? Dozvíte se v článku!

 Proč ses vydala na stáž zrovna do Bruselu? Byla to tvoje úplně první taková zkušenost?

První zkušenost s výjezdem do zahraničí jsem měla už ve druhém ročníku svého studia, kdy jsem byla v Bavorsku na studijní stáži, na klasickém Erasmu. Pracovní stáž je ale úplně jiný zážitek. V Bruselu jsem byla na pracovní stáži hned dvakrát. Poprvé to byla celkem náhoda, jelikož mě stáž v nabídce mé VŠ zaujala, především korespondovala s oborem mého studia. Stážovala jsem tři měsíce v Zastoupení Plzeňského kraje v Bruselu. Po návratu do Čech mi Brusel hodně chyběl. Nedlouho poté jsem se proto do Bruselu vydala na stáž podruhé, tentokrát do Českého centra. Zajímavé je, že jsem na své druhé misi do Bruselu potkala spoustu stážistů, které jsem tam poznala za svého působení v Zastoupení Plzeňského kraje. Někteří z nich byli jako já na druhé stáži, někteří tam dokonce zůstali nastálo. Všechny cestou vedou asi i do Bruselu

Z archivu Silvie Burešové

las po práci také čas na nějaký ten kulturní/sociální život?

Kulturní a sociální vyžití je na stáži v Českých centrech nedílnou součástí práce. Po klasickém dnu v práci, a také o víkendech, zbyla samozřejmě hromada času, kdy si člověk mohl užít Brusel podle svého. Nabídka kulturního vyžití je zde obrovská a určitě tu každý to svoje najde, ať už je milovník opery nebo divokých party! Každou první neděli v měsíci tady otevírá své dveře většina muzeí a galerií zdarma. Tak jsem měla možnost zjistit, že člověk stihne navštívit i tři muzea za jeden den

Jak se lišila práce v Českém centru v Bruselu od té v Německu?

V Německu jsem absolvovala svou poslední stáž v Centru Bavaria Bohemia v Schönsee (CeBB), což je organizace, která se věnuje přeshraniční kulturní výměně. Princip organizace byl víceméně stejný, jako jsou Česká centra – propagace kultury. V Německu to ale byla propagace na obě strany hranice. V CeBBu jsme navíc měli turistické informační centrum, které obsluhoval stážista, takže jsem měla možnost se každý setkávat s návštěvníky a mohla jsem tak efektivněji procvičit němčinu. Na stáž do Německa jsem vyrazila již jako absolvent univerzity. Málokdo ví, že plné stipendium Erasmus+ mohou čerpat i absolventi, nejenom studenti.

Vzpomeneš si na nejzajímavější osobu, se kterou jsi měla možnost spolupracovat na tvých stážích?

Během svého stážování jsem poznala nespočet zajímavých lidí z různých oblastí činností – politiky, spisovatele, malíře, návrháře, zpěváky, vědce, úředníky… S většinou z těchto lidí navážete spíše jen povrchní vztah. A proto pro mě nezajímavější osoby jsou Vendy a Josefína, se kterými jsme stáž v Bruselu absolvovaly ve stejné době a prožily jsme tak všechny ty životní zážitky spolu. Do dneška se pravidelně potkáváme, ačkoliv jsme každá z jiného koutu republiky. A to je na stážích asi jedna z nejlepších věcí – jednoduše lze navázat kontakty, známosti a třeba právě i přátelství. V Bruselu je hodně živá česká komunita, tak se člověk nemusí bát, že by tu snad zůstal sám.

Přemýšlíš do budoucna o nějakých jiných podobných příležitostech?

Teď už jsem úspěšně ukončila své studium a mám stálou práci. Ze stáží už jsem vytěžila maximum. Dohromady během bakalářského a magisterského studia jsem byla na čtyřech stážích, jedné studijní a třech pracovních. Tak už teď ráda přenechám možnost výjezdu dalším studentům. V zahraničí jsem během studií strávila přes rok a půl a zároveň zvládla studovat prezenčně doma v České republice. Nutno říct, že když se člověk jen trochu snaží, profesoři jsou v takových situacích chápaví a nápomocní a výjezdy studentů do zahraničí vnímají jako obrovské pozitivum.

Znáte také někoho, koho bychom my všichni měli znát? Někoho kdo je vám inspirací a kdo by se rád podělil o svůj příběh s námi? Napište nám vaše návrhy do komentářů nebo na email redakce@mladiinfo.cz, a my uděláme všechno proto, abychom tyto jedinečné osoby představili nám všem. Stejně jako Olgu nebo Silvii.