Retooled 2: Srbsko blízké i vzdálené
Jedeme v Erasmu+! Předposlední listopadový týden jsme se za Mladiinfo vydali na další, v pořadí druhý tréninkový workshop z cyklu Retooled. Kurz byl tentokrát zaměřen na marketing neziskových organizací. Co jsme se naučili? Jaké zkušenosti jsme si přivezli? A jak jsme vůbec týden v Srbsku přežili? Vše se dočtete na následujících řádcích.
Na prvním tréninku v Krakově nás reprezentovala Monča a Viktorie. Jejich zážitky si můžete přečíst zde. Třetí část, na kterou bude Mladiinfo vysílat další dva účastníky a na kterou se již velmi těšíme, se bude konat v dubnu v Bosně a Herzegovině.
Retooled? Retooled!
Do srbského Pančeva, městečka s přibližně sto tisíci obvyteli, v němž se workshop konal, jsme se vydali ve dvou.
Za Mladiinfo jsem jela já (Týna) a za neziskovku MAS Podlipansko jel Tomáš. Po první tréninkové fázi v Krakově, kterou měla pod palcem mládežnická organizace Youth4Europe, převzal trénink srbský Kompas v čele s sympatickou Natašou a svérázným školitelem Uroshem. Hlavním tématem tréninku byla tentokrát data vizualization and social impact making. Pokud vám název zní složitě, tak jako zpočátku nám, buďte v klidu, jde totiž o alegorii. Naším cílem bylo naučit se, jak prezentovat složitá data jednoduše a srozumitelně.
Na tréninku jsme byli s účastníky z Rumunska, Portugalska, Španělska, Velké Británie, Polska, Bosny a Herzegoviny, Srbska a České republiky. Zvláště balkánští přátelé byli barvitými vypravěči o místním koloritu, tvrdém životě v rozhádané, rozpadající se Bosně a nacionalistickém Srbsku. Osvědčili se i jako průvodci po místních podnicích, ať už se jednalo o nejstarší (bohužel v současnosti nefuknční a značně se rozpadající) srbský pivovar, či místní taneční klub.
Rozdílnější účastníky, demonstrující přetrvávající odlišnost východních (západo-balkánských) a západní kulturních hodnot, aby člověk pohledal. Přesto západní účastníci, plně respektující a vyznávající práva sexuálních menšin, a partiarchálně orientovaní Balkánci, kteří považují sexuální edukaci ve školách za stále ještě úplnou zbytečnost, našli společnou řeč. Náš dvojčlenný český tým byl jazýčkem na misce vah – dobře jsme se ztotožnili s hodnotami a zvyky účastníků ze západní Evropy a zároveň nás spojovala podobná řeč a bratrství s ostatními Slovany. Neskonalý respekt k našim jazykovým schopnostem jsme opakovaně vyvolávali u neslovanských účastníků, když jsme spustili plynnou srbštinou či polštinou.
V Pančevu, kde začíná vojvodinský region, který má podobné separatistické tendence jako španělské Katalánsko, jsme byli ubytováni převážně v hotelu Magnolija Lux. V hotelu údajně vyvstal problém s datem rezervací, nicméně verze našich bosenských přátel, ve které figuroval dům důchodců, oheň a desítka mrtvol, zní mnohem dobrodružněji. Do tohoto hotelu jsme se přestěhovali po dvou nocích v náhradním bydlení, jehož majitel nás překvapil velice dobrou češtinou. Inu, v Srbsku mají stále Čechy zvuk, poté, co postupně zmizely z Pančeva průmyslové podniky, zůstala alespoň výuka češtiny na škole. Mangolija Lux byl pěkný, na místní poměry luxusní, leč srbsky fungující hotel… Srbští inženýři architekti zřejmě ve škole chyběli na hodině, kde se probíralo, jak postavit koupelnu, která nebude plná vody po každém jejím použití.
Valná část programu se odehrávala v Klubu D20. Tento prostor, přes den fungující jako tréninková místnost a klubovna Kompasu, se večer proměňoval v hospodu/klub s deskovými hrami. Program navazoval na první část v Krakově, kdy se účastníci seznamovali hlavně s technikami výzkumu.
Tréninkem nás provázel zejména Uroš, ostřílený odborník a vysokoškolský přednášející k tématu médií, komunikace, vizualizaci dat a informací. Pod jeho vedením jsme během pěti dnů měli souvislý balíček interaktivních workshopů, kdy jsme se dozvěděli řadu tipů využitelných v životě neziskových organizací – například jak postavit svou komunikační kampaň, jakým chybám se při komunikaci s veřejností vyhnout, co znamenají barvy a písma a jak s jejich pomocí lze komunikovat s okolím. Jak již bývá zvykem, při všech Erasmus+ projektech je třeba dosáhnout nějakého uceleného výstupu v podobě komplexnějšího úkolu, který testuje, co jste se naučili. V našem případě to byla vizualizace dat s využitím všeho, o čem jsme se bavili. Mrkněte na video, které při té příležitosti vyrobil Tomáš s bosenským týmem.
Video: youtube.com. Tomáš Drška.
Srbsko nám všem určitě zanechá stopu v paměti. Možná v podobě rozhořčení z ignorace a nedostatečné edukace o speciálních (nejen) stravovacích potřebách. Možná v podobě všudypřítomného hlasitého turbofolku nebo konzervovaných stop nedávných válek a starých křivd. Ale mnohem spíše nám v paměti zůstane úžasná pohostinnost místních, upřímná snaha organizátorů o kvalitní trénink a jejich hrdost na svou zemi a radost ze sdílení své kultury. Co dodat, už se těšíme na další část v Bosně!
Autoři: Kristýna Wagnerová, Tomáš Drška
