Můj život ve Švédsku XII: Jak se naučit švédsky
Hledáš zdroje a tipy, jak se naučit švédsky? Máš strach mluvit, protože tvoje gramatika není dokonalá a hledáš vysvětlení proč? Přečti si další Kristýnin článek ze Švédska o tom, jak se naučit (nejen) švédsky.
Jak se naučit švédsky
Jak se naučit švédsky? Dva roky zpátky jsem se nějakým škodolibým řízením osudu ocitnula na druhém, značně studenějším, konci Evropy, kde jsem se jala zahájit projekt Nový cizí jazyk: ŠVÉDŠTINA.
Přeskočím všechny důvody, proč se učit jazyk země, ve které momentálně žiji… Na to už jsem potkala příliš mnoho cizinců bez znalosti švédštiny ve Švédsku, abych si spočítala, že v mém oboru (a ve valné většině ostatních) to s angličtinou naplno nejde a bez společného jazyka bych neměla nikdy šanci se plně integrovat. Navždy bych zůstala expatem, který zem pozná jen povrchně, a to je trochu škoda.
O čem článek pojednává?
V tomto článku o švédštině bych se tedy nejdřív chtěla zaměřit na to všechno, co je při studiu cizích jazyků důležitější než správné tvary sloves v minulém čase – motivace, sebedůvěra, odvaha. Na závěr článku samozřejmě doplním seznam zdrojů, jak se naučit švédsky a také osobní tipy, jak se spřátelit se švédštinou – kliknout na tuto sekci můžeš rovnou podle části, která tě zajímá.
Přeskočte rovnou na sekci, která tě zajímá:
- ČÁST I: Není to jen o šprtání gramatiky
- ČÁST II: Praktické zdroje, kde a jak se učit jazyk
- ČÁST III: Osobní tipy
- ČÁST IV: Odkazy na FAQ, další články o práci, životě atd.
ČÁST I: Není to jen o šprtání gramatiky
Nemám talent na jazyky!
První týdny nebo měsíce ve skupině začátečníků narazíš na rychlejšího – nebo chceš-li nadanějšího – studenta, a i tak se stalo v mé první třídě švédštiny SFI, ze které bych nejradši utekla hned po první hodině, kdy jsme stihli po dvou hodinách říct jen svoje jména.
Dejme tomu, že stejná skupina se bude spolu učit stejný jazyk deset let. Myslíš si, že cítit se v jazyce lépe bude student s talentem na jazyky (ať to znamená cokoliv) nebo student, který posledních deset let v daném jazyce začal číst knihy, poslouchat rádio, našel si přátele, se kterými jazyk pravidelně procvičuje?
Protože talent na jazyky pravděpodobně ani neexistuje?
Ty máš všechno, říká švédský známý, jsi vzdělaná, máš talent na jazyky a ještě nějak vypadáš. Chtěla jsem mu říci, že tyhle věci se nerozdávají na ulici, nýbrž se musí vysedět.
Zeptej se některých mých švédských známých, kolik umím podle nich jazyků a začnou vám jmenovat angličtinu, italštinu, švédštinu, španělštinu a všechny další slovanské jazyky v čele se srbštinou, ruštinou, češtinou, slovenštinou… Kde k tomu přišli – těžko říci. Řekla jsem známému na jazykový účet jen to, že je možné, že jsem se naučila nějaké jiné jazyky a doma jsem studovala (rozhodně ale ne tolik, kolik si díky mému mezinárodnímu zázemí představují), ale ve finále je to stejně jen švédština, na které teď, než přestane být nadobro pracovním/studijním limitem, záleží.
Během dvou let jsem slyšela obdivné spojení talent na jazyky mnohokrát a pokaždé bych znovu odpověděla, že jediný talent v mém případě je talent se věnovat jazyku několik hodin denně po dobu dvou let s vyhlídkami nepřestat. Na to nemusíš být génius, stačí být dostatečně „zabejčený“. Víš, jak se to říká – procento nadání a zbytek úspěchu tvoří trénink a píle.
Motivace a ochota strávit studiem nějaký ten čas je při studiu jakéhokoliv cizího jazyka absolutně rozhodující. Když máš třeba deset let pozitivní, kladný vztah k jazyku, jeho zvukem se obklopuješ a máš silnou motivaci, tak prostě nevěřím, že by ses jazyk nenaučil/a alespoň průměrně. V poslední době se navíc i v lingvistice stále více prosazuje kognitivní přístup, podle kterého je pro náš mozek učení jazyků proces učení jako každé jiné.
Kolik jazyků umíš…
Za tu dobu, co se učím jazyky, jsem přišla na to, že jazyk není zdaleka jen o šprtání gramatiky a konverzačních formulí. Čím hlouběji pronikám do švédštiny, o to více jsem přesvědčená, že ovládnutí cizího jazyka leží někde úplně jinde.
Učení cizího jazyka není moc zábavné, naopak je to série situací daleko za hranicí komfortní zóny, zoufalých momentů, otázek co jsem to udělala a kdy už to skončí a jen mlhavou vyhlídkou na nějaký vzdálený konec.
Jakou roli tedy hraje v učení cizího jazyka sebevědomí, motivace, postoj ke kultuře a jazyku, osobnost člověka?
…tolikrát jsi člověkem?
Musím se přiznat, že pobyt v zahraničí a učení se zcela nového jazyka je velkou zkouškou pro celou moji bytost. Osobní identita je pro mě, jako extroverta, nedílně spjatá se sebeprezentací, tudíž s vyjadřováním, tudíž s jazykem.
Vzali-li mi schopnost se v jazyce vyjadřovat, chybí mi nástroj hlouběji se socializovat, bránit se nepravostem, být naštvaná a verbálně to zprostředkovat, argumentovat, přesvědčovat nebo opravovat lidi, zkrátka projevit, kdo jsem a jaké mám schopnosti.
Zkoušel/a jsi už někomu přesvědčivě vynadat v cizím jazyku, který je pro tebe španělská (švédská) vesnice? Zkoušel/a jsi vysvětlit úřadům a kolegům, že něco dělají úplně špatně? Zkoušel/a sis vydobýt respekt, vysvětlit své názory a postoje v cizím jazyce s úrovní předškoláka?
Nejde to – s nižší úrovní jazyka ztrácíš hloubku a komplexitu myšlenek, a dokud se nevymaníš z těchto limitů, budeš muset snášet speciální zacházení a opatrné otázky, zda jsi rozuměli, co se okolo tebe děje. A to je jedna z nejtěžších věcí, na kterou každý, kdo se jazyk učí, naráží.
Teorie identifikace aneb proč vysvětlují Švédi koncept fika
Fika, svatá Lucie, midsommar, rovnoprávnost. Když jsem začala kurzy SFI, v naší smíšené skupině nás učitelé často nechávali dělat stupidní cvičení na téma, co to je demokracie a kdo u vás dělá domácí práce s následným vysvětlením, že muž a žena jsou si rovni a děti se tady nebijí.
Jako Evropanka jsem zvedala obočí, jak někdo může ztrácet čas takovými kravinami. Když jsem pochopila, že spolužačka z Balkánu míní zcela vážně svoje prohlášení nemám ráda lidská práva, je to nesmysl, pochopila jsem, že Švédi pochopili už přede mnou, že je to třeba vzít od podlahy a k samotné výuce přidat jazyka přimíchat kulturní koření. Proč ale?
Lingvisté vysvětlují v tzv. teorii akulturace (Acculturation Theory), že osvojení jazyka záleží mimo jiné i na tom, jak blízko se cítíš k rodilým mluvčím a jak oni reagují na tebe. Vychází primárně z toho, že jazyk je s kulturou těsně provázán a tvoje identifikace s hodnotami, kulturou a přijetím země jako takové má na samotné učení vliv. Pokud budeš chtít zapadnout mezi místní, do nové země, budou tě třeba bavit filmy, knihy nebo aspoň lepší úroveň života, odpor k biflování s pozitivní motivací bude určitě menší a půjde ti to rychleji.
Úzkost z cizího jazyka
Jdeš po ulici a skupina cize vyhlížejících osob na tebe vybafne Do you speak English? nebo Pratar du svenska? a v tobě najednou jako by se krve nedořezal, prostě se nemůžeš vymáčknout. Případně si říkáš, vyslovuji to správně? Proč na mě takhle koukají? Udělal/a jsem chybu? Nerozumí mi? Proč nerozumím jim? Je to jejich přízvuk? Jsou to moje uši, na kterých si sedím?
V cizím jazyce kolikrát mlčím před lidmi, u nichž vím, že si musím zasloužit jejich respekt, jelikož se bojím, že by mě třeba negativně soudili, že jsem udělala chybu. I toto vědci pojmenovali a říkají tomu úzkost z cizího jazyka. Ta má několik podob. Jednou z nich je právě strach z negativního hodnocení okolí. Tato obava nesmírně paralyzuje a mluvčí zapomene, že neverbální komunikace, tón hlasu a další tvoří podstatnější část komunikace a že projevy úzkosti a neverbální signály nervozity můžou být ve finále příčina toho, že si druhá strana řekne, že jsi nějaká/ý divná/ý.
Krashenova teorie fáze osvojení jazyka
Pokud ze sebe nic nevymáčkneš, nemusí to vždy automaticky mít co dělat s jazykovou úzkostí. Jeden z významných lingvistů Krashen, tvrdí, že při učení cizího jazyka nás čeká několik fází, kterými si prostě musíme projít.
Zní ti to povědomě? Mně ano. Po pár dnech ve Švédsku jsem začala studovat SFI, tedy jazykový kurz zdarma. Vlastně jsem nevěděla, ani jak se řekne švédsky název vlastní země. Ve škole samozřejmě učitelé nemluvili anglicky, a anglicky nemluvili ani ve většině mí spolužáci.
První dny, možná týdny, jsem komunikačně byla v tzv. tiché fázi, protože jsem neměla žádné instrumenty vůbec něco říct. Moje fáze ranné produkce začala po pár týdnech, kdy jsem se odvážila dávat dohromady nějaké základní věty, ve dvou měsících jsem pak poprvé do knihovny vyrazila za místními důchodkyněmi na Språkkaffé.
Slang a neznalost kultury
Je pro tebe těžší mluvit s rodilými mluvčími? Můžeš být dobří v jazycích a stejně pohořet, když mluvíš s rodilým mluvčím. Zkrátka slang, kulturní odkazy a přízvuk udělá své. Ne nadarmo slyšíš ve švédštině podezřele často větu Va sa du?, tedy Co jsi říkal?.
Často se mě lidé ptají, jestli mluvím plynně. Co to je, plynně, odpovídám. Pro mě to neznamená jen umět říct, co chci, ale zvládnout se za sebe postavit a také luštit křížovky ve švédštině s mými kolegy během fiky. Ale křížovky ještě nezvládám – světě div se, že neznám po 2 letech všechny z 125 000 slov, což je velmi hrubý odhad počtu základních slov ve švédštině.
Pro pobyt v cizí zemi pro mě znamená plynulá znalost jazyka dokázat tak nějak participovat ve víceméně všech oblastech konverzace, což ale zahrnuje velmi širokou škálu kulturních referencí, znalostí osobností a vůbec.
Tohle může dohnat při studiu cizích jazyků každý bez ohledu na svůj domnělý (ne)talent, úzkosti a strachy a vůbec. Je dobré při studiu jazyka tuto oblast neopominout a objevit znovu kouzlo televize, novinových článků a tuzemské hudby, a to s tím, že všemu nerozumíš.
Kde jinde než ve švédských dokumentech bys dohnal/a všechny švédské skandály s Uppdrag granskning, dozvěděl/a se, kdo byl Olof Palme nebo se setkal/a třeba s výrazem raggare, což je označení velmi specifické subkultury milovníků starých amerických (mnohdy už polorozpadlých) automobilů.
Jsi pro ostatní čitelní?
Jedna z největších výzev, které v zahraničí čelím, je získat si důvěru místních, respektive důvěru v to, že jim v jejich jazyku rozumím a sdílím či alespoň respektuju jejich hodnoty. Nechám si stranou průpovídky o rasismu a diskriminaci, protože to se mi ve Švédsku nikdy nestalo, jelikož moje pleť je pravděpodobně ještě světlejší než pleť průměrného Švéda – naopak slýchám nespravedlivou větu, že já nejsem ten cizinec, který voličům Sveriges Demokraterna (obdoba naší SPD) vadí.
Nicméně i tak jsem si velmi rychle uvědomila, že jediný člověk, který ví, kolik vlastně (ne)rozumím, jsem já, a že mě tady koupili jako takového zajíce v pytli, kdy neví, jestli zajíc bude vypelichaný a plný blech nebo výstavní kousek.
Přesvědčit okolí, že jsi vzácná a speciální odrůda zajíce z České republiky s těmi nejlepšími vlastnostmi na roveň zajícům domácím a že rozumíš, co se kolem tebe děje, ti bude chvíli trvat. Než se ti to podaří, bude na tebe okolí zdvořile brát ohledy jako na toho, kdo nerozumí, a přepínat do angličtiny po první větě, o kterou se ve švédštině pokusíš, aby ti to ulehčili.
Nerozumím=životní tragédie?
Ve švédštině jsem byla dlouho vystresovaná, když jsem něčemu nerozuměla a spojovala s tím celou svou existenci. Dovolená v USA po roce a půl ve Švédsku tak bylo mé první setkání s populací rodilých mluvčí jiného jazyka než švédštiny. A já zjistila, že všemu nerozumím. Po studiu v angličtině, práci v angličtině a mnohaletém denním používání jazyka mi někdy uteklo, co Američani různých barev pleti, dialektů a povolání říkali.
Na rozdíl od švédštiny mě to ani trochu nefrustrovalo. Přišlo mi to vtipné a rozhodně to, co by mě napadlo jako poslední, by bylo být smutná z toho, že některou frázi nechytnu. Normálně jsem se totiž místo toho zeptala: Co jste říkal? Dávno jsem si vybudovala v angličtině na rozdíl od švédštiny sebedůvěru. Teď rozumím, že jazyk není zdaleka jen o tom, kolik rozumíš nebo nerozumíš, ale o tom, jak dobře se v jazyce cítíš a jestli se bez přemýšlení nad tvými (ne)schopnostmi zeptáš, co druhý říkal.
Mám v cizím jazyce nižší IQ?!
Můžu se vztekat, jak chci, ale rodilí kolegové prostě popíšou průběh trestního řízení ve švédštině lépe než já po dvou letech ve Švédsku (zatím). Světe div se – jak to? Prostě se v této zemi narodili a na tyhle věci měli zhruba tak o 20 až 60 let navíc. A tak nezbývá než jazyk dohánět a s ním tak trochu znovu skládat dohromady kousek po kousku celou svoji identitu.
Marně mezitím googlím nějaké vědecké odpovědi na moje otázky, zda jsem v cizím jazyce najednou nějak hloupější. Rozhodně si tak připadám. Články na toto téma naznačují, že můj posluchač může zaměnit nedostatečnou jazykovou vybavenost za moje kognitivní nedostatky.
Když uslyšíš někoho lámanou češtinou něco popisovat, také velmi lehko sklouzneš ke zjednodušování ve tvojí řeči ve stylu tooo-jeeee-rooo-hliiik a možná i ke zjednodušování obsahu celé zprávy tak, aby to cizinec pochopil. Cizinec není ale vůbec hloupý, naopak je bystřejší než ty, protože ovládá svoji mateřštinu a ještě se neohroženě pustil do té tvojí.
Neznalost jazyka z nás nedělá horšího člověka
Musím si tedy každý den opakovat, že vyjadřovací schopnost v cizím jazyce nemá nic společného s tím, kdo jsem a co jsem se doposud naučila a plynoucí měsíce, kdy se zlepšuje moje vyjadřovací schopnost a doháním ostatní, toto potvrzuje. Ač je stále frustrující, že některé věci (ač je jich méně a méně) nedokážu popsat v jejich plném rozsahu, rostoucí znalost tuto propast mezi tím, kdo jsi a jak se vyjadřuješ, vytrvale zmenšuje.
Nezbývá si tedy připomínat, že můj jediný prohřešek je, že jsem se v této zemi, která se mi úplnou náhodou stala druhým domovem, nenarodila, a že integrace a osvojení si cizího jazyka a vůbec dohnání rodilých Švédů je jedna velká životní výzva a nějaký ten čas to zabere.
ČÁST II. Praktické tipy, jak se zlepšit ve švédštině
Z tepla České republiky
Skandinávský dům v Praze
Kurzy severských jazyků v Dejvicích, přednášky, rady a hlavně knihovna, která disponuje knihami hned v několika severských jazycích!
Duolingo
Profláknutá aplikace na výuku jazyků – samozřejmě najdeš i švédštinu. Duolingo můžeš doplnit třeba i hravou MEMRISE.
Učebnice
Švédská gramatika prošla za posledních několik desetiletí jazykovou reformou, která zjednodušila některá pravidla (například kompletně vymizelo vykání). Bez nadsázky mohu říci, že všechny gramatická pravidla zvládneš projít v celkem tenké gramatické učebnici za několik měsíců (aplikace je pak samozřejmě jiná věc), což ze švédštiny dělá ideální jazyk, který si můžeš osvojit jako samouk.
Z učebnic doporučuji tuto tenoučkou švédskou gramatiku, která je nahuštěna všemi základními pravidly. Kniha je ve švédštině, což ale se slovníkem při ruce není ani pro začátečníka nepřekonatelné. Pokud se však chceš učit klasickým způsobem s cvičeními, sáhni třeba po populární Rivstart.
Skvělé doplnění ke gramatické učebnici je Form i Fokus, za mě jedna z nejlepších cvičebnic. Učila jsem se hned z několika učebnic, nicméně za nejlepší z nich považuji Form i Fokus, stovky dlouhých, otrockých gramatických cvičení s kupou nových slovíček. Kniha jde mimo jiné objednat i online nebo si ji nechat zaslat poštou. Nachází se na internetu i ke stažení, ale k tomu nemůžu nikoho navádět kvůli autorským právům.
Internetové zdroje
Youtube
Na Youtube najdeš mraky kanálů, které skvělým způsobem vysvětlují gramatiku nebo představují slovíčka podle kategorií. Pokud tě nebaví koukat do učebnice, zadej na Youtube libovolnou gramatickou konstrukci a vyběhne ti hned několik odkazů.
Language Learning Netlix
Jednoduché rozšíření v Google Chrome, které umožňuje sledovat obsah na Netflixu s titulky v dvou různých jazycích najednou.
Weby s cvičeními
Tématické kapitoly, videa, odkazy na cvičení. Velmi praktické pro úplné začátečníky.
Sveriges radio – švédský Český rozhlas
Skvělé podcasty, programy, švédská hudba, a navíc i poslech zjednodušených zpráv ve švédštině. Dostupné i jako appka.
SVT Play
Stovky pořadů švédské televize s výběrem titulků, samozřejmě i včetně zjednodušených zpráv ve švédštině. Dostupné i jako appka.
Ze Švédska:
Aplikace Språkkraft
Toto je trojice těch zdaleka NEJLEPŠÍCH aplikací, kde se naučit rychle švédsky. Aplikace SVT Språkplay doplňuje pořady švédské televize o titulky v tebou vybraném jazyce v živém čase. Tudíž se můžeš dívat na švédský pořad ve švédštině se švédskými titulky a podle zvolené úrovně se ti budou vybraná slovíčka předkládat do dalšího jazyka.
Reading Coach je pak fantastická aplikace, díky které můžeš brzy začít číst e-knihy ve švédštině se zabudovaným slovníkem, který dle zvolené úrovně kontroluje tvůj vývoj a po každé stránce ti nechá neznámá slovíčka zopakovat v minitestu.
Veřejné knihovny
Skoro každá knihovna má vedle půjčování knih také kulturní funkci. V téměř každé knihovně tudíž máš zdarma konverzační kroužky Språkkaffé, odpoledne s právní poradnou, doučování, přednášky, seance pro matky s dětmi atd.
S kartičkou do knihovny se navíc můžeš například v Gothenburgu dostat jak ke světovému tisku přes aplikaci PressReader, tak třeba do aplikace Libby, kde si můžeš půjčovat zadarmo e-knihy a audioknihy nejen ve švédštině.
SFI – Svenska för Invandrare a SAS
Na již několikrát zmiňované kurzy švédštiny se můžeš přihlásit zdarma. Kurz obsahuje několik obtížností (SFI A, B, C, D). Na kurz navazuje gymnaziální kurz Svenska som andra språk (SAS 1, 2, 3), po jejímž absolvování jsi oficiálně jazykově připraveni na studium vysoké školy ve švédštině.
Postup do dalších kurzů záleží na tom, jak rychle postupuješ a jestli učitel vyhodnotí, že jsi připraven/a na národní zkoušku mezi levely. SFI tak můžeš zvládnout i za půl roku, SAS pak za dalšího půl roku, ale výjimkou není ani student, který dokončí SFI po několika letech. Navíc ti větší školy mohou zprostředkovat tzv. praktik, neplacenou stáž nebo brigádu nebo tě nasměrovat ke krokům, které je nutno udělat v oblasti doplnění vzdělání.
ČÁST III: Osobní tipy, jak se naučit švédsky
- Polepit si doma nábytek a věci denní potřeby švédským překladem.
- Vytvářet konverzační příležitosti – např. se v supermarketu zeptat na to, kde je mouka, i když ji nepotřebuješ.
- Mít u sebe blok, psát si neznámá slovíčka a později si je vyhledat.
- Odhodit stud – ve Švédsku tě ještě nikdo nezná a nevadí tudíž, že se ztrapníš při pokusu mluvit švédsky.
- Zakaž si komfortní zónu – z těchto situací se nejlépe učí.
- Kontroluj konverzaci – když mluvíš ty, nikdo se tě nemůže ptát na otázky, kterým bys nerozuměl/a.
- Dej si cíle – naučit se za dva měsíce švédsky asi realistické není, ale naučit se všechny tvary sloves v minulém čase rozhodně ano.
- Osvoj si tématická slovíčka, kterým se ve tvém oboru nebo ve Švédsku nevyhnete, např:
- köttbullar = masové kuličky
- kannebulle = skořicový šnek
- semla = zákusek se šlehačkou a mandlovou pastou
- fika = přestávka na kávu a zákusek
- hej, hej då, tack, snälla = ahoj, děkuji, prosím
- jämställdhet = rovnoprávnost
- helvete = doslovně peklo, jinak běžná do prkýnka nadávka
- semester = prázdniny
Semla. Autor: Kristýna Wagnerová
ČÁST IV: Další články o Švédsku?
Užitečné tipy najdeš v mé skupině Gothenburg Career Networking Group.
Více o Švédsku najdete na mém novém blogu Týna ve Švédsku.
Dotazy ke stěhování, vzdělávání a práci ve Švédsku? Zamiř rovnou do bohaté sekce Rady, tipy a FAQ Švédsko.
Chceš si přečíst další články o Švédsku? Vyber si ze seznamu!
